Přednáškový podvečer k výročí narození Františka Trávníčka (1888–1961)
Datum a čas
25. 10. 2018
17:30–19:30
Místo konání
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Kategorie
Tato akce se koná na FF UK v místnosti č. 18 a je součástí zimního běhu přednášek Jazykovědného sdružení. Vystoupí na ní Martina Šmejkalová, Olga Navrátilová a Michal Křístek. Vstup je zdarma.
Anotace
Doc. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph.D. – Krátce k životu a dílu
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. – Vývoj slovosledu české nominální fráze pohledem Františka Trávníčka
Ve své Historické mluvnici české 3 (1956, s. 153–159) se F. Trávníček mj. zabývá slovosledem rozvíjejících členů nominální fráze ve starších vývojových epochách češtiny. Jeho výzkum tak navazuje na J. Gebauera (1929, s. 83–87), oproti J. Gebauerovi je zde však mnohem více věnována pozornost jednotlivým typům rozvíjejících členů či případným slovosledným diferencím a jejich motivacím. Stav, jejž F. Trávníček zachycuje pro starší fáze češtiny, je do jisté míry značně odlišný od stavu v moderní češtině. Během příspěvku budou vybrané slovosledné zvláštnosti, které F. Trávníček popisuje, blíže demonstrovány.
PhDr. Michal Křístek, M.Phil., Ph.D. – František Trávníček a moderní pojetí jazykové kultury v českém kontextu
Cílem nabízeného příspěvku je představit na konkrétním materiálu přístup Františka Trávníčka k problematice jazykové kultury. Pozornost bude věnována jednak praktickým aspektům této problematiky, tedy Trávníčkovým populárně naučným příspěvkům určeným širší veřejnosti – především jazykovým zákampím jako textům specifického žánru, za jehož zakladatele lze Trávníčka pokládat, tak aspektům teoretickým, jak je Trávníček formuloval např. ve stati O jazykové správnosti, publikované r. 1942 ve sborníku Čtení o jazyce a poezii. Také na tomto příspěvku lze ukázat, že v určitých obdobích bylo Trávníčkovo pojetí i přes terminologické odlišnosti blízké názorům Pražské školy (úkonná ústrojnost jako Trávníčkův ekvivalent funkčnosti). Obecně lze shrnout, že Trávníček patřil k lingvistům, kteří kromě teorie měli vždy na zřeteli také otázky každodenní jazykové praxe, což se koneckonců projevuje také v jeho pracích z jiných odvětví lingvistiky.