V tomto vlekoucím se zimním období není od věci zahřát prokřehlé tělo nějakým horkým nápojem. Jedním z takových bojovníků proti chladu je už pro dlouhou řadu generací i grog. Na následujících řádcích se podíváme na to, kde vzal tento nápoj svůj název.
Nejspíš není třeba vysvětlovat, že grog je horký alkoholický nápoj, který se skládá z rumu, horké vody a cukru. Existují však i další varianty tohoto moku, které ke třem základním ingrediencím přidávají citron, skořici či hřebíček, popř. nahrazují rum jiným druhem alkoholu (např. koňakem či griotkou).
Slovo grog ve významu „horký nápoj z rumu, vody a cukru“ je dnes v našem jazyce zcela ustáleno – zmiňovaný význam najdeme i ve výkladových slovnících češtiny. Není to však jen naše mateřština, v níž se grog vyskytuje. Jedná se totiž o internacionalismus, tedy slovo, které se ve stejné formě a se stejným významem vyskytuje ve vícero jazycích. Anglicky se grog řekne grog, německy der Grog, francouzsky grog, rusky грог…
Kde se však toto slovo vzalo? Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat na moře. Na počátku historie grogu totiž stáli angličtí námořníci, kteří při každé delší plavbě fasovali denně půl litru rumu. Ten je měl ochránit před kurdějemi, jejichž rozšíření viselo neustále ve vzduchu kvůli nesnesitelným podmínkám na lodi. Nejeden námořník však často svou denní dávku vypil na jeden zátah a o problém bylo postaráno: jen si představte, jak může probíhat plavba po rozbouřeném moři, když máte na lodi většinu posádky úplně namol. V důsledku toho tak docházelo ke zbytečným nehodám či potyčkám mezi námořníky. Není proto divu, že netrvalo dlouho a námořníci o svou rumovou rentu přišli.
Ne však zcela. Místo čistého rumu začali fasovat rum ředěný vodou (v poměru 1 : 2), který byl v souvislosti s výše popsanými problémy přece jen přijatelnější. Tato změna nastala v roce 1740 na příkaz admirála Edwarda Vernona, který ještě ke všemu nařídil, aby se denní příděl ředěného rumu začal přidělovat ve dvou dávkách (první půlka ráno, druhá až večer).
Nápoj už tedy nebyl tak silný a navíc jej nebylo možné vyžahnout všechen hned po nafasování. Námořníci tuto novotu brali jako podraz a není se tak co divit, že admirála Vernona neměli příliš v lásce.
A blížíme se k meritu věci. Námořníci začali onomu slabounkému alkoholickému nápoji, který měl pro ně nepříjemnou pachuť křivdy, říkat grog – podle hanlivé přezdívky nenáviděného admirála, jež zněla Old Grog. Takto mu námořníci říkali proto, že Vernon s oblibou nosil plášť ušitý z látky zvané grogram.
Horký nápoj z rumu, vody a cukru zkrátka dostal své jméno po muži, který jej vymyslel, aby alespoň částečně omezil alkoholismus svých podřízených.
Ještě za nás se grog pil mnohem víc. Dneska je to v zimě samý svařák nebo punč… pokrok holt nezastavíš.
Souvisí nějak grog s výrazem “být grogy”? Napadlo mě, že by to možná mohlo mít souvislost (po grogu je člověk grogy).
Máte pravdu, je zde přímá souvislost. Slovo grogy (či groggy – pravopisná pravidla umožňují užití obou variant), které používáme ve významu „zcela vyčerpaný“, bylo skutečně odvozeno od podstatného jména grog. V angličtině mělo ostatně slovo groggy původně význam „opilý“ (dnes se používá s významem „vrávoravý, nepevný“).
Děkuju za vyčerpávající odpověď. Jsem z ní úplně grogy :)))