Karel Hynek Mácha: Máj (1. intermezzo)


Zdroj textu: MÁCHA, Karel Hynek: Máj, Praha, Dr. František Bačkovský 1905, 48 stran.


INTERMEZZO I.

PŮLNOC.

(Krajina.)

V rozlehlých rovinách spi bledé lůny svit,
kolem hor temno je, v jezeru hvězdný kmit,
nad jezerem pahorek stojí.
Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá,
nad tím se bílá lebka míhá,
kol kola duchů dav se rojí;
hrůzných to postav sbor se stihá.
Sbor duchů:
„V půlnočních ticho je dobách;
světýlka bloudí po hrobách,
a jejich modrá mrtvá zář
svítí v dnes pohřbeného tvář,
jenž na stráži – co druzí spí –
o vlastní křížek opřený
poslední z pohřbených zde dlí.
V Zenithu stojí šedý mrak,
a na něm měsíc složený
v ztrhaný mrtvý strážce zrak,
i v pootevřené huby
přeskřípené svítí zuby.“
Jeden hlas:
„Teď pravý čas! – připravte stán –
neb zítra strašný lesů pán
mezi nás bude uveden.“
Sbor duchů
(sundavaje lebku):
„Z mrtvého kraje vystup ven,
nabudiž život – přijmi hlas,
buď mezi námi – vítej nám.
dlouho jsi tady bydlil sám,
jiný tvé místo zajme zas.“
Lebka
(mezi nimi se točíc):
„Jaké to údů toužení,
chtí opět býti jedno jen.
Jaké to strašné hemžení,
můj nový sen. – Můj nový sen!“
Jeden hlas:
„Připraven jestiť jeho stán.
Až zítra půlnoc nastane,
vichr nás opět přivane.
Pak mu buď slavný pohřeb dán.“
Sbor duchů:
„Připraven jestiť jeho stán.
Až zítra půlnoc nastane,
vichr nás opět přivane.
Pak mu buď slavný pohřeb dán.“
Jeden hlas:
„Rozlehlým polem leť můj hlas;
pohřeb v půlnoční bude čas!
Co k pohřbu dá každý mi zjev!“
Čekan s kolem:
„Mrtvému rakví budu já.“
Žáby z bažiny:
„My odbudem pohřební zpěv.“
Vichr po jezeru:
„Pohřební hudbu vichr má.“
Měsíc v Zenithu:
„Já bílý příkrov k tomu dám.“
Mlha po horách.
„Já truchloroušky obstarám.“
Noc:
„Já černá roucha doručím.“
Hory v kolo krajiny:
„Roucha i roušky dejte nám.“
Padající rosa:
„A já vám slzy zapůjčím.“
Suchopar:
„Pak já rozduji vonný dým.“
Zapadající mračno:
„Já rakev deštěm pokropím.“
Padající květ:
„Já k tomu věnce uviji.“
Lehké větry:
„My na rakev je donesem.“
Svatojánské mušky:
„My drobné svíce ponesem.“
Bouře z hluboká:
„Já zvonů dutý zbudím hlas.“
Krtek pod zemí:
„Já zatím hrob mu vyryji.“
Čas:
„Náhrobkem já ho přikryji.“
Přes měsíc letící hejno nočního ptactva:
„My na pohřební přijdem kvas.“
Jeden hlas:
„Slavný mu pohřeb připraven.
Ubledlý měsíc umírá,
jitřena brány otvírá,
již je den! Již je den!“
Sbor duchů:
„Již je den; již je den!“
(Zmizí.)


Pošlete tento příspěvek dál!

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *