Koronavirus a jiné viry (či virusy). Jak je správně skloňovat?

Slova koronavirus, vir či virus se dnes v médiích, ale i v každodenních hovorech používají víc, než bychom si všichni přáli. Pojďme se proto alespoň podívat na to, jak se zmíněná podstatná jména v češtině správně skloňují.


(Korona)vir i (korona)virus

Ve spisovném českém jazyce existují slova virvirus. Obě tak můžeme bez problému používat, což pak samozřejmě platí i pro odvozené podstatné jméno koronavirus/koronavir – i tady jsou obě varianty spisovné.

Koronavirus
Koronavirus

Viry a skloňování

V případě podstatného jména vir (koronavir) je skloňování celkem jednoznačné – tento výraz skloňujeme přidáváním běžných pádových koncovek (vir bez viru, k viru…).

U slova virus (koronavirus) pak máme při skloňování na výběr – spisovná je jak varianta virus bez viru (koronavirus bez koronaviru), tak i varianta virus bez virusu (koronavirus bez koronavirusu). Nutno však říci, že mnohem frekventovanější je v současné češtině první zmíněná varianta (virus bez viru). Právě tu bychom vám tak doporučili používat. Rozhodnout se samozřejmě můžete i pro variantu druhou (virus bez virusu) – gramatickou chybu neuděláte, ale je docela možné, že váš projev bude někoho malinko tahat za uši.


A proč jsou u slova virus možné dva různé způsoby skloňování? Je tomu tak proto, že jde o slovo pocházející z latiny (v té původně označovalo sliz či jed). A právě u slov přejatých z latiny se v češtině prosazuje dvojí typ skloňování: buď u nich odtrháváme koncové -us a teprve potom přidáváme pádové koncovky (viz např. rytmus bez rytmu či mýtus bez mýtu), anebo pádové koncovky mechanicky připojujeme rovnou (viz třeba globus bez globusu nebo cirkus bez cirkusu). Zmíněné způsoby skloňování se v českém jazyce prosazují u různých slov v různé míře. A v případě slova virus (koronavirus) se jazykový vývoj prozatím definitivně nepřiklonil ani k jednomu z nich. Lépe „našlápnuto“ má však nade vši pochybnost skloňování virus bez viru.

Virus (koronavirus) bez viru (koronaviru) ✓

(správná a častěji používaná varianta)

Virus (koronavirus) bez virusu (koronavirusu) ✓

(stále spisovná, ale méně frekventovaná varianta)


Virus (koronavirus) a skloňování
(Stejné pádové koncovky se používají i při skloňování slova koronavirus.)

Příklady použití

Nemocných koronavirem začne brzy ubývat.

Můj počítač byl napaden nějakým virusem.

S viry si není radno zahrávat.

V roce 2020 svět postihla pandemie koronavirusu.


Pro úplnost ještě uveďme přesné definice probíraných slov, které jsou uvedeny v Akademickém slovníku cizích slov:

  • Virus/vir
    1. Nejmenší a nejjednodušší známá biologická jednotka s vlastním enzymovým systémem nebo odkázaná na parazitický způsob života v buňkách bakterií, rostlin, zvířat a člověka, množící se v napadené buňce a schopná vyvolávat chorobné stavy (virózy)
    2. Skrytý program zavedený do systému počítače a poškozující v počítači data nebo programy
  • Koronavirus/koronavir
    Obalený vir z čeledi Coronaviridae, izolovaný u člověka, prasat a ptáků, vyvolávající zvláště nemoci dýchacích cest

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 3

  1. vir, virus, viri napsal:

    v latině šlo o dva významy: vir, viri – znamenalo muž, muži. virus znamenalo jed (jedovatou šťávu), myslím, že tento význam měl vždy tvar virus

  2. vir, virus, viri napsal:

    Podobně znějící slova mohla mít několik významů: vir (muž), virus (jedovatá šťáva)§ ale též vis (viribus) – síla (viribus unitis – spojenými silami, viz jméno rakousko-uherské bitevní lodi). Bohužel už je to 75 let, co mne to prof. Miller učil, a tak je už pro mne gramatika zavátá, už nevím, jak se správně skloňuje “virus” ve smyslu jedovatá šťáva.

  3. vir, virus, viri napsal:

    Arma virumque cano…. kdo to zná?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *