Nahlédněte do Kruhu přátel českého jazyka

Právě začíná podzimní běh přednášek Kruhu přátel českého jazyka. Máme se věru nač těšit – čekají nás příspěvky z rozličných zákoutí jazykově i literárně zaměřené bohemistiky. Přednášky se konají vždy ve středu v 18:00 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 300).


Kruh přátel českého jazyka

Kruh přátel českého jazyka je sdružením, které vzniklo již v roce 1938, a to za účelem tříbení naší mateřštiny a šíření povědomí o její kultuře. Spolek už od svých počátků sdružoval čelní představitele našeho národa. V čele Kruhu stál například básník Jaroslav Kvapil, spisovatelka Marie Majerová či bohemista František Jílek-Oberpfalcer. Zakládajícími členy pak byli významní čeští lingvisté J. V. Bečka, Jiří Haller a Vladimír Šmilauer.

Dnes patří k organizačnímu kolegiu Robert Adam, Milan Harvalík, Ondřej Koupil, Petr Nejedlý a Irena Vaňková. A co vše nás v nadcházejícím přednáškovém běhu čeká?

Program Kruhu přátel českého jazyka – podzimní běh 2017

(Převzato z oficiálních stránek Kruhu)

18. 10. 2017

Hana Herrmannová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Hlavní rysy „banátské češtiny“ s přihlédnutím k obci Eibenthal aneb „Copa eště děláte?“

Čeští obyvatelé rumunského jižního Banátu, kteří kolonizovali tuto oblast na začátku 19. století a prakticky až do roku 1989 zde žili ve značné izolaci, hovoří zvláštní češtinou – jejich jazyk zní, také ve spojení s prostředím, které je obklopuje, velmi starobyle. Budeme-li se tímto jazykem, který má mnoho podob, zabývat blíže, je nejprve třeba si položit otázku, zda existuje útvar „banátská čeština“ jako svébytný jazykový celek. Obecně v něm najdeme mnoho archaických, dialektických i kontaktních jevů a narazíme na některé problémy jeho kategorizace. Ve velmi specifických podmínkách (a v současnosti ve zrychleném tempu) můžeme dobře sledovat sociolingvistické souvislosti zdejšího jazykového vývoje. Jazykový materiál pro dokumentaci současného stavu poskytne vesnice Eibenthal jako obec s nejpestřejším národnostním pozadím a největším ovlivněním jazyka.

25. 10. 2017

Lucie Šťastná (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Obraz kočky v jazyce a kultuře. Od démonického zvířete k domácímu mazlíčkovi

Přednáška vychází z teorie stereotypů, tak jak k nim přistupuje kognitivní a kulturní lingvistika. Představen bude stereotyp kočky a na základě dokladů ve slovesném (zejména prozaickém) folkloru budou popsány i jeho proměny. Slovesný folklor, jenž je součástí lidové kultury, nám umožňuje rekonstruovat obraz světa, v němž daný text vznikl, fungoval a předával se z generace na generaci. Zvířata v těchto textech často hrají významnou roli, výrazně se uplatňují symbolické významy s nimi spojené, někdy jsou antropomorfizována (mluví apod.), může také docházet k metamorfóze člověka ve zvíře a naopak. V tradičním folkloru kočka vystupuje jako démonické zvíře s magickými schopnostmi, v kočku se může proměnit čarodějnice, spatření černé kočky v určitých situacích nosí smůlu; v současných pověstech se pak kočka objevuje jako domácí mazlíček, který podléhá různým, často kuriózním úrazům. V rámci přednášky bude výskyt motivu kočky ve slovesném folkloru zmapován a porovnán s jazykovými daty z českých (etymologických, výkladových, frazeologických aj.) slovníků.

1. 11. 2017

Václav Lábus (Katedra českého jazyka a literatury FPHP TUL, Liberec)
Možnosti interdisciplinárního výzkum toponym

Přednáška představí webovou mapovou aplikaci Toponyma v krajině, kterou v současnosti vyvíjejí pracovníci Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Cílem této aplikace je zachytit a zpřístupnit informace o toponymických objektech z vybraných území Libereckého kraje. Vyvíjená aplikace se tak snaží uchovat toponymii, především tu lidovou, jako součást mizejícího kulturně-historického dědictví. Lokální toponymie totiž reprezentuje paměť člověka fixovanou v krajině a má i svůj sociální a environmentální rozměr: její znalost není podmíněna pouze orientačními potřebami, ale zároveň může napomáhat k sebeidentifikaci obyvatel s jejich regionem a vytvářet pevnější svazky s krajinou.

8. 11. 2017

Josef Ernst – Hans Heinz Weiländer (Spolkové ministerstvo obrany Rakouska, Vídeň)
Milota Zdirad Polák: Rakouský generál a český básník

Milota Zdirad Polák, jako osobnost českého obrození, je všeobecně považován jako zakladatel českého romantismu. Polák, syn chudého ševce ze Zásmuk nedaleko Kolína, se zpočátku stal pomocným učitelem v pražském sirotčinci, potom začala jeho vojenská kariéra. Vstoupil jako dobrovolník do armády a získal tam dokonce hodnost generálmajora. První verše psal Polák už jako mladík, a ačkoliv jeho dílo nebylo rozsáhlé, dosáhl Polák během svého života vysoké popularity. Přednáška ukazuje celoživotní rozpětí vnitřních motivů této pozoruhodné osobnosti.

15. 11. 2017

Marie Štěpánová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Uchovávání a předávání českého jazyka u břehů Michiganského jezera

Přednáška představuje problematiku uchovávání jazyka a jeho předávání dalším přistěhovaleckým generacím, rovněž i jazykového posunu v krajanských komunitách v oblastech západních periferií Chicaga. Zkoumá, v jakém prostředí a v jakých situacích měli a mají dotazovaní Čechoameričané, kteří jsou usazení mimo české země alespoň 40–80 let, možnost udržovat kontakt s českým jazykem a zároveň jaký význam při uchovávání řeči jednotlivců měly národní instituce (jako jsou krajanské spolky, menšinové školy, české farnosti apod.). Během desítek hodin výpovědí bilingvní mluvčí reflektují, nakolik a za jakých podmínek se jim podařilo předat češtinu následujícím generacím, s jakými reakcemi na jazykové jevy prozrazující původ (kupř. cizí přízvuk či jméno) se setkávali a jaké asimilační strategie volili ke zmírnění případného stigmatu. Z perspektivy jednoduchého jazykového managementu je zjišťováno, jakým způsobem se promítají bilingvní dovednosti a identita respondentů do interakce při výzkumném rozhovoru.

22. 11. 2017

Petr Mareš (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Nesrozumitelná, neslyšitelná a chybějící řeč ve filmu

Když se díváme na hraný film, očekáváme, že postavy budou mluvit a že jejich slova uslyšíme (to odpovídá naší zkušenosti z reality) a že jim také budeme rozumět (významy promluv postav přispívají k našemu chápání obsahu jednotlivých scén a konstrukci smyslu díla). Filmy však ne vždy tato očekávání respektují. Někdy se musíme orientovat jen podle výrazové stránky řeči, ale k významům nemáme přístup. Někdy je nám odepřeno i vnímání řeči (vidíme jen pohybující se ústa). Konečně (i když ojediněle) dochází též k tomu, že jsou postavy řeči zbaveny a dorozumívají se např. gesty či tanečními pohyby. Přednáška bude věnována formální i funkční složce těchto postupů a nárokům, které jsou kladeny na diváckou interpretaci.

29. 11. 2017

Pavel Machač (Ústav obecné lingvistiky FF UK, Praha)
Cizinecký přízvuk ve filmu

Mluvená čeština má nepřeberné množství podob. Což teprve, obohatí-li ji svým přízvukem Američan, Němec, Ukrajinec… Obdobně většina z nás promítá prvky češtiny do své angličtiny, němčiny atd. Jelikož se s cizineckým přízvukem často setkáváme i ve filmu, podíváme se, jak herec a jeho postava působí svým simulovaným či přirozeným cizineckým přízvukem. Přesvědčivě? Zasvěceně? Promyšleně? Funkčně? Jinak?

6. 12. 2017

Eva Lehečková (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha) – Jakub Jehlička
(Ústav obecné lingvistiky FF UK, Praha)
Obraz lingvistiky a lingvistů ve filmu

Na rozdíl od exaktních věd a jejich představitelů se lingvistika jako věda či postavy lingvistů ve filmech neobjevují tak často. Přesto je možné na základě filmového materiálu doložit stereotyp lingvisty, vyznačující se poměrně ustálenými rysy. Obraz lingvistiky jako takové se pak obvykle váže ke stereotypu lingvisty jakožto vědce solitéra (v kontrastu k „týmovým“ vědám, které provozují ženy a muži v bílých pláštích v laboratořích). V našem příspěvku se v úvodu nejprve zaměříme na to, jak se lingvistika a lingvisté konstruují v různých filmech 20. a 21. století. Hlavní analytickou pozornost však budeme věnovat loni uvedenému americkému snímku Příchozí (Arrival, rež. D. Villeneuve, 2016, 117 min.), který se mimo jiné odrazil ve veřejné debatě o tom, co vlastně lingvisté dělají. Vlastnosti a činnosti hlavní hrdinky v tomto snímku konfrontujeme jak s vymezeným filmovým stereotypem lingvisty, tak s reálným lingvistickým výzkumem.

13. 12. 2017

Adam Kříž (Oddělení jazykové kultury ÚJČ AV ČR, Praha; Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Slovenština a slovenští rodilí mluvčí pobývající v Česku

Příspěvek shrnuje dílčí výsledky projektu zaměřeného na sociolingvistické a psycholingvistické aspekty užívání češtiny a slovenštiny u slovenských rodilých mluvčích žijících v Česku. První aspekt byl mapován pomocí sociolingvistického dotazníku. Jím byly získávány sociodemografické údaje o respondentech a údaje o jejich jazykovém chování v různých situacích. Druhý aspekt byl podchycen experimentálními úlohami. V přednášce bude představena jedna z nich: lexicon decision task. Při zmíněné úloze byly participantům prezentovány na počítači řetězce grafémů, z nichž některé tvořily slovenské slovo a některé pouze nesmyslný sled písmen. Úkolem participantů bylo co nejrychleji rozhodnout, zda se v daný moment objevuje na monitoru slovenské slovo, či nikoli. Přednáška uvede výsledky obou dvou popsaných metod do souvislostí.

20. 12. 2017

Prezentace nových titulů České knižnice

Martin Valášek představí nový ročník edice (4 nové svazky + 1 reedice) a pohovoří o edičních plánech České knižnice, Hana Bočková promluví o edici Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (Putování aneb Cesta z království českého…), Petra Hesová promluví o edici Karla Sabiny (Novely).

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Jeden komentář

Napsat komentář: Karolína P. Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *