O etymologii a jejích lžích

Lež je v dnešním světě všudypřítomná. Najdeme ji dokonce i v etymologii – oboru, který se zabývá původem a historickým vývojem slov.

Co je to etymologie

Etymologie je jazykovědný obor, jehož ústředním tématem je vznik a následný vývoj slov. Etymology zajímá, kdy a v jakých souvislostech se zkoumané slovo poprvé objevilo, jak se posléze používalo či kterak se v průběhu historie měnily jeho významy.

Nejvýznamnějším výstupem etymologických výzkumů jsou etymologické slovníky, v nichž se čtenář dozví, jak jednotlivá slova vznikla a jakou mají historii. Z českých etymologů zmiňme alespoň toho nejvýznamnějšího – Václava Machka. Ze současných badatelů můžeme vedle něj postavit ještě Jiřího Rejzka, jehož modernější Český etymologický slovník je pro dnešního čtenáře také nesmírně zajímavý.

Namátkou se třeba v Rejzkově slovníku dozvíme, že slovo červený vzniklo od slova červ, neboť červené barvivo se kdysi získávalo ze speciálního druhu červů.

Lež jménem lidová etymologie

I v oboru etymologie (podobně jako ve všech ostatních oblastech lidské činnosti) je však tu a tam nutno počítat s jistou lží. Někdy si totiž lidé vykládají původ slova sami, a to bez ohledu na nějaký odborný etymologický výzkum. Nenahlédnou do etymologického slovníku, a často dokonce o dané věci nevědí vůbec nic.

Tomuto problému se říká lidová etymologie. Stačí, že se jedno slovo svým tvarem podobá slovu jinému, lidé si začnou myslet, že právě proto má tohle slovo takový tvar, jaký má, a lidová etymologie je na světě.

Pro lepší představu si vezměme třeba slovo rozinka. To má svůj původ v německém Rosine, avšak v českém slově rozinka máme tendenci hledat i slovo hrozen. Ačkoliv bylo toto slovo skutečně přejato z němčiny a počáteční H zde tedy opravdu není opodstatněné, dnes jsou v češtině spisovné tvary rozinka i hrozinka. Je tomu tak právě kvůli lidové etymologii – lidé si mysleli, že rozinka vznikla ze slova hrozen, a tak si k ní přidali písmeno H (aby ji těm hroznům více přiblížili). A protože se varianta hrozinka ujala a začala se hojně užívat, je dnes i ona spisovná.

Podobně je to i s dvojicí slov světnice a sednice. Obě značí nějakou místnost. Význam původního slova světnice (tj. „místo, kde se svítí, kde je světlo“) přestal být kdysi pro lidi zřetelný, a tak si slovo přetvořili tak, aby si jeho původ dokázali racionálně vysvětlit – vznikla tak sednice (tj. „místo, kde se sedí“).

Staročeské slovo povraz se zase postupem času proměnilo na provaz – důvod je jasný: lidé si formu slova přetvořili tak, aby z ní bylo zřetelné, že označovaná věc souvisí s vázáním.

Lidová etymologie však nemusí vždy vyústit ve viditelnou změnu tvaru daného slova. Občas se totiž projeví „pouhým“ mylným obecným povědomím o slově. Tak třeba výraz peklo. Spousta lidí si myslí, že toto slovo souvisí se slovem péci, protože se v pekle hříšníci pečou. Avšak není tomu tak. Peklo etymologicky souvisí s německým Pech (= smůla, dehet), a to na základě starého náboženského přesvědčení, že v pekle jsou hříšníci mučeni v horoucí smůle.

Pro příklady lidové etymologie však nemusíme chodit jen do starobylých legend. Jeden najdeme i v takovém cheeseburgeru. Toto slovo bylo totiž odvozeno od slova hamburger, a to opět na základě mylné představy o jeho etymologii. Vžitá představa říká, že první část slova (ham) označuje šunku. A že výměnou šunky za sýr (cheese) tak vzniklo označení pro sýrový burger. To vše bez ohledu na to, že ve skutečnosti nebylo slovo hamburger odvozeno od anglického označení šunky, ale od jména města Hamburg.

Lidovou etymologii dokonce najdeme i v díle Mistra Jana Husa, který si zase mylně vyložil slovo svatba. Označil jej totiž za složeninu (sva + dba) a domníval se, že významem slova je „jsme dva“. Ve skutečnosti však pochází slovo svatba z praslovanského základu svatý.

Se lží zvanou lidová etymologie je zkrátka potřeba počítat, neboť v jazyce tento jev prostě existuje, existovat bude a tu a tam má na vývoj jazyka nezanedbatelný vliv. Občas se přitom takové mýlky dopustí i někdo učený. Někdo, od nějž bychom to nečekali. Jedinou obranou proti lidové etymologii je zřejmě etymologie vědecká, tedy ta skutečná a pravdivá.
A ono je to koneckonců nejspíš velmi podobné i se lží jako takovou.