Pravopisné chyby přichází znenadání, zničehonic, zčistajasna

Řada událostí, které nám život připraví, nám připomíná blesk z čistého nebe. Stanou se náhle, nenadále, neočekávaně. Řekli byste o nějaké takové příhodě, že k ní došlo zničehonic, nebo z ničeho nic? Bylo to znenadání, anebo z nenadání? Zčistajasna, či z čista jasna?

Zničehonic; znenadání; zčistajasna / z čista jasna ✓

Výraz zničehonic patří mezi takzvané příslovečné spřežky. Jde tedy o jediné slovo (nikoliv předložkovou vazbu), které je třeba psát dohromady. Kromě zmíněného tvaru navíc můžeme použít i variantu zničehožnic. I ta je totiž spisovná.

Stejný případ představuje i slovo znenadání – i to píšeme dohromady.

S příslovečnou spřežkou máme co do činění i v případě slova zčistajasna. Tento výraz však lze podle Internetové jazykové příručky ÚJČ psát i zvlášť (z čista jasna). Spisovné jsou tedy obě varianty. Na rozdíl od dvou výše zmíněných slov tak tady v podstatě nemůžete udělat chybu.

Z ničeho nic; z nenadání ×

Varianty z ničeho nic a z nenadání se sice ve spisovném projevu mohou vyskytnout také, ale budou mít jiný význam než spřežky zničehonic a znenadání. Použít bychom je mohli třeba v následujících kontextech:

• „Neměl žádné finanční prostředky, a přesto se vrhl do podnikání. I to ale skončilo krachem. Podařilo se mu zkrátka udělat z ničeho nic.“
• „Sádra, kterou měl na noze, nepramenila z neopatrnosti, ale z nenadání na sport.“

Příklady použití

Těsně před koncem zápasu naši zničehonic dostali laciný gól.

Znenadání začalo pršet.

Zčistajasna se přede mnou objevil podivuhodný skřet.

Nic jsme neplánovali, stalo se to z čista jasna.