Roboti nemusí být utopie aneb Jak mohou vznikat nová slova


Vymyslet si nějaké nové slůvko, to zdánlivě nemusí být žádná velká věda. Že však nově vytvořené slovo neupadne v zapomnění a pár lidí si jej zapamatuje a začne používat ve svém projevu, to už je pro autora tohoto novotvaru úspěch. A vymyslet neologismus, který se dokonce rozšíří do celého národního jazyka, notabene se jeho prostřednictvím dostane i do jazyků dalších, to už je vyloženě kumšt. Pokud se nějaké nové slovo pokusíte vymyslet, je takový úspěch sice pramálo pravděpodobný, nikoliv však nemožný.

Robot – slovo, které se poprvé objevilo v dramatu Karla Čapka R. U. R.

Robot – slovo, které se poprvé objevilo v dramatu Karla Čapka

Robotický příklad bratří Čapků

Důkazem toho budiž třeba notoricky známý příklad slova robot. To poprvé použil Karel Čapek v dramatu R. U. R. (byť autorství slova je nutno připisovat spíše Josefu Čapkovi, který jej vymyslel a svému bratrovi poradil – Karel původně zamýšlel pojmenovat „umělé dělníky“ slovem labor).



Z Čapkovy hry se pak slovo rozšířilo nejen do spisovné češtiny, ale i do většiny světových jazyků. Vidíme tedy, že zcela nové slovo nemusí vždy upadnout v zapomnění. Může se ujmout. Není to utopie.

Thomas More a jeho utopie

Slovo utopie by si ostatně mohlo s robotem podat ruku. Také tento výraz, který dnes používáme jako označení něčeho nereálného či fantastického, je výtvorem literárního autora. Poprvé ho použil anglický spisovatel a státník Thomas More. V jeho románu, jenž vyšel v roce 1516, byla Utopia ostrov, na němž sídlil jakýsi ideální stát. Jeho obyvatelé měli všeho dostatek, žili skromně, leč nadmíru spokojeně.

T. More slovo utopie sestavil ze dvou řeckých slov: ou (ne, nikoli) a tópos (místo, krajina). Když si tedy dáme tyto dvě části dohromady, zjistíme, že výraz utopie znamená ve své podstatě místo, které neexistuje.

Aniž bychom se museli pouštět do úvah o proveditelnosti či neproveditelnosti nějakých utopických vizí, můžete v souvislosti s původem slova utopie dojít k drobnému ponaučení. Poslouží nám jako ukázka toho, jak podstatné je o věcech přemýšlet.

Přemýšlejme nad slovy

Člověk se často nechá příliš snadno napálit nějakým pozlátkem, něčím, co se jeví jako ideální, úžasné a skvělé, a potom toho lituje. A přitom by kolikrát stačilo se jen napřed trošku zamyslet, podívat se na věc z jiné perspektivy. Nic totiž není černobílé a každá mince má dvě strany. Tak jako slovo utopie. To na straně jedné značilo ve stejnojmenné knize nejlepší místo na světě, na straně druhé je však už v jeho názvu obsažen fakt, že takové místo vlastně neexistuje.

Obdobný příklad slova, jehož forma nám může pomoci pochopit i jeho hlubší význam, najdeme také v povídce Nikolaje Vasiljeviče Gogola Portrét. Postavy této krátké prózy několikrát hovoří o malíři jménem Nul. Říká se zde o něm, že je to nejlepší portrétista současnosti, nástupce slavného italského renesančního výtvarníka Tiziana – ve svém oboru zkrátka představuje tento monsieur Nul absolutní špičku, mistra nad mistry. Když se však zamyslíme nad jeho jménem, zjistíme, že „monsieur Nul“ v překladu znamená „pan Nula/Nulový/Žádný“ a že Gogol zde nejspíš jen naráží na to, že žádný úžasný malíř portrétista v jeho době nežil…



Řada neotřelých novotvarů dnes vzniká i v rámci projektu Čeština 2.0. A je docela možné, že některé z nich už nevědomky používáte i vy.

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 2

  1. Šáda napsal:

    Je to docela paradox, že zrovna od nás, kteří nejsou úplně robotickou velmocí, pochází slovo robot. Na jazyk a literaturu jsme asi holt lepší než na technologie 🙂

  2. Dany napsal:

    A víte, proč “Český Ústav Robotiky a Kybernetiky” nepoužívá zkratku svýho jména? 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *