V češtině je možné napsat Silvestr (s velkým S) i silvestr (s malým s). Pojďme se podívat na to, v jakých situacích se jednotlivé varianty používají.
Silvestr je v prvé řadě mužské jméno, které samozřejmě píšeme s velkým počátečním písmenem. Toto slovo však může označovat i poslední den v roce (31. prosinec) či zábavu/oslavu na ukončení roku. Pokud chceme vyjádřit některý z těchto dvou významů, měli bychom napsat malé s.
Pro úplnost (a aby to nebylo tak jednoduché) uveďme, že psaní velkého/malého písmena je v tomto případě do jisté míry otázkou interpretace. Pro příklad se podívejme třeba na následující větu: NA SILVESTRA SNĚŽILO. Tu si lze vyložit hned trojím způsobem. Můžeme ji parafrázovat takto:
- „V den, kdy má svátek Silvestr, sněžilo.“ → Jde o mužské jméno. → Napíšeme velké S.
- „31. prosince sněžilo.“ → Jde o označení dne. → Napíšeme malé s.
- „Během oslav konce roku sněžilo.“ → Jde o označení zábavy. → Napíšeme malé s.
Když navíc použijeme výše zmíněnou větu, máme často na mysli kombinaci všech uvedených významů. Říkáme zkrátka, že „sněžilo v den, kdy má svátek Silvestr, tj. 31. prosince, tedy v době, kdy jsme slavili konec roku“. Ať už tak vlastně napíšeme velké, anebo malé počáteční písmeno, náš pravopis by měl být v každém případě tolerován. Problém by nastal snad jen tehdy, kdybychom napsali silvestr (s malým s), přičemž bychom měli na mysli něčí jméno.
Striktně vzato však říkají pravidla toto:
Silvestr = mužské jméno
(velké počáteční písmeno)
silvestr = 31. prosinec; oslava konce roku
(malé počáteční písmeno)
Příklady použití
Na silvestra pojedeme na hory.
Loňský silvestr si vůbec nepamatuji…
Sv. Silvestr I. byl 33. papež katolické církve.
Rodiče se po dlouhém váhání skutečně rozhodli dát svému synovi jméno Silvestr.
