Někteří z nás je milují, jiní je příliš v oblibě nemají. Jestli se však píší s velkým, anebo malým počátečním písmenem, bychom mohli vědět všichni. Máte jasno? Napsali byste spíše Vánoce (s velkým V), anebo vánoce (s malým v)?
Podle aktuálních pravidel pravopisu píšeme v češtině pojmenování významných dnů a svátků výhradně s velkým počátečním písmenem. A protože Vánoce mezi významné svátky patří zcela neoddiskutovatelně, píšeme i v jejich případě velké V.
Mějme však na paměti, že přídavné jméno vánoční a příslovce vánočně se naopak píší s malým počátečním písmenem.
Vánoce ✓
(velké počáteční písmeno – správná varianta)
vánoce ×
(malé počáteční písmeno – chybná varianta)
Příklady použití
Už se nemůžu dočkat Vánoc.
Vánoce jsou pro většinu lidí nejkrásnějšími svátky v roce.
Bez Vánoc si zimu nedovedu představit.
Po Vánocích začnu s dietou.
A co třeba příklad: “Má z toho druhé vánoce.” Tam by velké písmeno bylo zcela jistě chybné, jelikož žádné druhé vánoce zcela neoddiskutovatelně svátkem nejsou. Nelíbí se mi, jak v případě vánoc o všem píšete. Sice chápu a beru na vědomí, že dnes se užívá a bude užívat velké písmeno, tedy Vánoce, ale dříve se psalo vánoce a velké písmeno by v diktátu znamenalo chybu. Proto byste laskavě měli myslet i na toto, nakonec vyšší autority v oblasti českého pravopisu uvedli, že sice je správná varianta s velkým písmenem, ale i z hlediska historického a zvykového nelze na jediné správné možnosti, té s velkým písmenem, trvat absolutně. Tedy zjednodušeně, pamětníci nedělají chybu, když napíší malé písmeno, třebaže mladší ročníky se učí a budou učit správnou variantu s písmenem velkým. A to byste měli, dle mého názoru, uvádět také. Krásné vánoce!
Dobrý den, velké písmeno ve slově Vánoce je závazné od roku 1993, kdy proběhla dosud poslední pravopisná reforma. Veškeré aktuální kodifikační příručky a jiné autoritativní zdroje tedy uvádí, že se v češtině píše název těchto svátků výhradně s velkým V (malé V je opravdu považováno za pravopisnou chybu). A překvapivě to platí i v případě zmíněného slovního spojení „mít druhé Vánoce“. Z Vašeho argumentu, že „druhé Vánoce“ nejsou svátkem, totiž pouze vyplývá, že ve slově druhé nenapíšeme velké D.
Máte ale pravdu, že dříve (před oním rokem 1993) byla správná varianta vánoce (s malým počátečním písmenem) a že i dnes se jí někteří pamětníci drží. Je tady ale potřeba rozlišovat úzus (běžné používání jazyka) a kodifikaci (zaznamenané jazykové normy, které plní funkci závazných předpisů, jak používat jazyk). Kodifikace jasně říká, že ve slově Vánoce píšeme velké V. Naproti tomu v úzu se stále vyskytují obě varianty. To ovšem neznamená, že by jedna z nich nebyla chybná. A pokud navíc porovnáme statistická data z jazykových korpusů, zjistíme, že používání varianty s malým počátečním písmenem je již dnes výrazně v menšině.
To, že „pamětníci nedělají chybu, když napíší malé písmeno“, tedy není pravda. Chybu dělají, ale souhlasíme s tím, že bychom jim ji mohli do značné míry tolerovat. Zkrátka se to učili jinak.
V těchto svátečních dnech se ale radši soustřeďme na jiné hodnoty, než je pravopis. Bez ohledu na velikost písmen si zkrátka VÁNOCE hezky užijte! 🙂
Myslím, že změna jazykového / pravopisného pravidla by měla být kodifikovaná tehdy, když tu původni formu většina mluvčích už nepoužívá.
Nabízelo by se např. příčestí minulé při podmětu rodu středního v mn. čísle (př: Děvčata zpívala). Kdo tu použivá mn.čislo na -a? Jen učitelé.
Na druhé straně změna pravidel pravopisu jako Vánoce a také změny předložky s na z mi připadají samoúčelné, i když si je jazykovědci dokáží samozřejmě obhájit.
Působí ale zbytečný zmatek, že to, co bylo před reformou špatně, je teď správně a naopak.
No a já bych dokonce napsal, že “autority… uvedly”, a ne uvedli. Váš názor?
Já jsem se třeba ve škole učil, že vánoce (s malým “v”) jsou kterékoliv, kromě těch, co právě budou, nebo jsou. Ty, které právě budou nebo jsou se píší s velkým “V”, tedy Vánoce. Tohle jsem se učil ve škole někdy v letech 2004 – 2008. Popravdě jsem si tuto poučku nikdy nikde neoveřoval.
Vážená redakce, je vskutku tragické, že v odpovědi, v níž obhajujete nový pravopis, uděláte hrubou chybu. Namísto, abyste vedli lid ke správnému gramatickému vyjádření ve větě – užijte si (V)vánoc, píšete užijte si Vánoce. Fakt, že už dnes téměř nikdo neumí používat druhý pád, se nepochybně promítne do další “kvalitní” jazykové kodifikace. Masaryk pravil, že kdo dobře užívá jazyka, ten také dobře myslí. Náš jazyk byl dokonalým dílem, umožnil nám dobře myslet. Škoda, že tato výsada bude patřit Čechům dob minulých. S pozdravem Procházková
Paní Procházková, nejsem odborník, ale Vaše argumentace druhým pádem mi přijde zcestná.
a) Užijte si (koho/čeho) Vánoc.
nebo
b) Užijte si (koho/co) Vánoce.
Za mě rozhodně B je správně.
Obojí bude asi správné, ale 2.p. – užít si čeho – bude zastaralé.