V kořenech českých slov (domácích, nikoliv přejatých) píšeme y (ý) po b v následujících slovech (a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná):
- být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, kdybych, kdybys, kdyby, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (= příbytek, živobytí), dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbyt, odbýt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se)
- obyčej (obyčejný)
- bystrý (bystře, bystrost, bystřina, Bystrc, Bystřice)
- bylina (býlí, býložravec, černobýl, zlatobýl)
- kobyla (kobylka, Kobylisy)
- býk (býček, býčí, býkovec)
- babyka
- Bydžov
- Přibyslav
- Bylany
- Hrabyně
- Zbyněk
Výčet odvozených slov (uvedených v závorce) a také vlastních jmen není vyčerpávající.
Pozor na následující slova, v nichž se píše i: bít (tlouct); bidlo (tyč).
Zdroj: Pravidla českého pravopisu s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky; Praha, Academia 2001.
Znáte vyjmenovaná slova po B? Vyzkoušejte si své znalosti v našem testu!
