V kořenech českých slov (domácích, nikoliv přejatých) píšeme y (ý) po p v následujících slovech (a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná):
- pýcha (pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych, Přepychy)
- pytel (pytlovina, pytlák, pytlačit)
- pysk (pyskatý, ptakopysk, Solopysky)
- netopýr
- slepýš
- pyl (opylovat)
- kopyto (sudokopytník)
- klopýtat (klopýtnout)
- třpytit se (třpyt, třpytivý, třpytka)
- zpytovat (jazykozpyt, nevyzpytatelný)
- pykat (odpykat)
- pýr (pýřavka)
- pýří
- pýřit se (zapýřit se, pýřivý, čepýřit se)
- pyj
- Chropyně
- Pyšely
- Spytihněv
Výčet odvozených slov (uvedených v závorce) a také vlastních jmen není vyčerpávající.
Pozor na následující případy, v nichž se píše i: píchat (bodat); písk (pískot; základ ptačího pera).
Zdroj: Pravidla českého pravopisu s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky; Praha, Academia 2001.
Znáte vyjmenovaná slova po P? Vyzkoušejte si své znalosti v našem testu!
