Pro vysvětlení lingvistického termínu abreviace musíme zabrousit do slovotvorby (oboru, který se zabývá tvořením nových slov).
Slovo abreviace znamená „zkracování“ a v jazykovědě jím označujeme jeden ze způsobů tvorby nových slov. Jedná se zkrátka o princip, v rámci nějž vzniká nové slovo zkrácením již existujícího slova. Výsledkem abreviace je tedy zkratka (odborně abreviatura) – ze slovního spojení Česká republika např. vznikla tímto způsobem iniciálová zkratka ČR. Jako další příklady si pak můžeme uvést celou řadu firem, jejichž názvy jsou takzvanými zkratkovými slovy (a vznikly tedy také abreviací neboli zkracováním). Jedná se například o názvy Sazka (vznikl zkrácením slovního spojení „sázková kancelář“), Čedok (abreviace delšího názvu „Československá dopravní kancelář“) či Setuza („Severočeské tukové závody“).
Vedle abreviace mohou v češtině vznikat nová slova také derivací (odvozováním) či kompozicí (skládáním). Dále se také náš jazyk obohacuje přejímáním výrazů cizího původu.
Poznámka na závěr: V jiných oblastech, než je lingvistika, může mít slovo abreviace lehce odlišný význam. Může totiž znamenat nejen zkracování, ale i samotnou (nejčastěji ustálenou) zkratku. Takový význam mu například přisuzuje Akademický slovník cizích slov či Slovník spisovného jazyka českého.