Covid-19. Tak se jmenuje nemoc, kterou způsobuje koronavirus. Víte ale, jak se toto pojmenování v češtině správně píše? Covid-19 (s prvním písmenem velkým), COVID-19 (se všemi písmeny velkými), anebo covid-19 (se všemi písmeny malými)?
Pochopitelné počáteční zmatení
Protože jde o nemoc, se kterou jsme dosud neměli tu čest, je také její pojmenování zcela nové. Je proto logické, že problematika velkých písmen nám u tohoto výrazu nemusí být zcela jasná. V médiích (ale i v celé řadě dalších zdrojů) tak zatím panuje jistá nejednoznačnost. Tápou i novináři, tiskoví mluvčí či jiní profesionální uživatelé jazyka. Je tomu tak i proto, že se toto slovo (stejně jako nemoc samotná) hojně vyskytuje po celém světě. Státy si vzájemně vyměňují informace a zkušenosti s nemocí a obdobně putuje světem i slovo, které toto onemocnění označuje. Nezkrotně se zkrátka přelévá z jednoho jazyka do druhého. Pravidla jednotlivých jazyků přitom v danou chvíli z pochopitelných důvodů nehrají roli.
Covid-19 a etymologie
Abychom správně určili, jestli se má v češtině psát COVID-19, Covid-19, nebo covid-19, musíme si nejprve objasnit, jak toto slovo vlastně vzniklo.
Jedná se o takzvané zkratkové slovo. Vzniklo totiž spojením anglických výrazů corona virus disease (= onemocnění koronavirem). Z hlediska etymologie jej tak můžeme zařadit do stejné skupiny, v níž je třeba podstatné jméno radar (vzniklo spojením slov radio detection and ranging), název divadla Semafor (= sedm malých forem) či pojmenování školy umprum (= uměleckoprůmyslová škola).
Zmíněná zkratková slova fungují v češtině zcela samostatně, což se samozřejmě týká i jejich pravopisu, vč. psaní velkých písmen – obecná zkratková slova píšeme malými písmeny (radar), zatímco u zkratkových slov, která jsou vlastními jmény, je první písmenko velké (Semafor).
V češtině se covid-19 píše malými písmeny
Podle aktuálních pravidel pravopisu v češtině nepovažujeme názvy nemocí za vlastní jména. Píšeme je tak s malými počátečními písmeny. Pokud tedy pojednáváme o nemoci, kterou způsobuje koronavirus, měli bychom ji označovat jako covid-19.
Proč se hojně píše i COVID-19 (všechna písmena velká) a proč je to špatně?
Často se v rozličných textech setkáváme i s pojmenováním COVID-19 (všechna písmena velká). To by bylo z hlediska pravidel českého pravopisu v pořádku tehdy, bylo-li by inkriminované slovo takzvanou iniciálovou zkratkou (kdyby vzniklo spojením počátečních písmen víceslovného názvu). Takový původ má mimochodem třeba slovo SARS – je iniciálovou zkratkou slovního spojení Severe Acute Respiratory Syndrome.
Slovo covid (či covid-19) však představuje jiný případ. Není iniciálovou zkratkou, ale zkratkovým slovem. Nevzniklo spojením prvních písmen, ale delších úseků základového slovního spojení (z prvního slova si vzalo první slabiku, z druhého také a z třetího pouze první písmenko: corona virus desease → covid).
Covid-19 a skloňování
Na základě svého zakončení spadá podstatné jméno covid (a tím i označení covid-19) k rodu mužskému neživotnému. Jako ostatní zkratková slova se v češtině běžně skloňuje (jako např. již zmiňované slovo radar) – covid konkrétně skloňujeme podle vzoru hrad: bez covidu-19, s covidem-19 apod.
Příklady použití
Koronavirus způsobuje zákeřnou nemoc zvanou covid-19.
Včera se covidem-19 nakazila další stovka lidí.
Ačkoliv je prý covid-19 podobný obyčejné chřipce, rozhodně bychom jej neměli podceňovat.
Pandemie koronaviru (respektive covidu-19) zasáhla všechna odvětví naší ekonomiky.
Velmi užitečné, ostatně jako i další články na těchto stránkách. Teď to ještě vtlouci do hlavy novinářům a také autorům korekčních slovníků u klávesnic mobilních telefonů, v prohlížečích apod., jež jsou pravidly pravopisu a vůbec českým jazykem zcela nedotčeni.
Bylo by dobré podotknout, že v angličtině je správná varianta COVID-19, viz UJČ: dle mezinárodního označení nemoci podle WHO.