Dalších témat mám připravených hned několik, říká literární debutantka Jitka Závodná

Dvanáct povídek o válce a o tom, co mohou její hrůzy udělat s obyčejnými lidmi – to je prvotina spisovatelky Jitky Závodné, která se tomuto tématu věnuje dlouhodobě.  Vznik knihy Osudy válkou změněné autorka přibližuje v rozhovoru Czech tongue magazínu.

Jitka Závodná: Osudy válkou změněné

Obálka knihy Osudy válkou změněné

Co vás na zvoleném tématu přitahuje natolik, že jste se rozhodla z posbíraných příběhů sepsat svou první knihu?

Je to určitě silné téma. Pro mě je přímo strhující sledovat, jak válečné utrpení dokáže probudit v lidech velmi protichůdné emoce. Sama sebe se potom ptám, jak bych v podobné situaci obstála já, a v žádném případě se nesnažím cokoliv posuzovat, nebo dokonce odsoudit. Snažím se, abych lidské příběhy zpracovala nezaujatě a aby si čtenář na jejich základě sám vytříbil svůj postoj k historickým událostem.

V úvodu knihy píšete, že jsou všechny povídky inspirované skutečnými osudy lidí. Odkud jste náměty čerpala?

Náměty přicházejí samy od sebe. Nevím, čím to je, ale jakmile se setkám se starším člověkem, dříve nebo později spolu zavzpomínáme a já mám možnost naslouchat zajímavému vyprávění. A když už těch příběhů bylo několik, rozhodla jsem se je zpracovat do povídkové knihy.

Do jaké míry jde o realitu a kolik jste toho přidala ze své fantazie?

Vždy se snažím příběh uchovat tak, jak se doopravdy odehrál. Pravdou je, že se snažím povídku postavit tak, aby bylo ochráněno soukromí pamětníků i jejich potomků. Někdy můžu příběh doplnit o nějaký ten lidský cit, jako je například láska nebo zklamání, ale děj příběhu a především historické události jsou vždy pravdivé.

Jsou v knize zpracované nějaké příběhy, které se vás dotýkají osobně?

Ano, několik příběhů knihy se odehrálo přímo v mojí nebo manželově rodině. Ty mne samozřejmě oslovují více, ale přiznávám, že každý z lidských osudů, které jsem kdy vyslechla, je velmi osobitý a svým způsobem jedinečný.

Kdybyste měla vybrat jeden příběh, který vás osobně nejvíce zasáhl, který by to byl?

Nelehká otázka… Všechny válečné události mne inspirovaly, ale jednou jsem navštívila odlehlé místo kousek za Prahou, kde se uprostřed krajiny rozprostírají pole obilí, lesy a mezi tím vším i zemědělská usedlost. To místo samo o sobě je přímo magické, a když jsem se od obyvatel statku dozvěděla, co všechno se tam za války událo, věděla jsem, že ten příběh musím sepsat. A tak vznikla povídka Američan.

Jak dlouho celá sbírka vznikala?

Knihu jsem psala bezmála rok, ale nikam jsem nepospíchala. Každý příběh měl svůj čas a pokaždé, když jsem na některou z válečných událostí myslela, se začal příběh rodit sám od sebe. Potom stačilo jen sednout k počítači a psát…

Co píšete v současné době a jaké máte tvůrčí plány do budoucna?

Momentálně dokončuji druhý díl povídek, který je jakýmsi volným pokračováním mé první povídkové knihy. Dále bych ráda zpracovala životní příběh ženy, která byla přímým svědkem událostí týkajících se atentátu na H. H. Témat mám připravených hned několik a doufám, že se mi je podaří zrealizovat.

Máte pro psaní nějaký rituál, oblíbené místo nebo třeba čas?

Ano, mám. Píši po večerech, kdy už je doma klid a já si uvařím svůj oblíbený čaj. Zapnu počítač, stolní lampičku a potom už se kolem mne rozehrají rozličné příběhy z dob minulých. Tohle večerní psaní mám moc ráda…

Pošlete tento příspěvek dál!
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 2

  1. Jaruška napsal:

    Tak knížka vypadá zajímavě! Díky za tip. Ale chápu správně, že to vychází jenom jako e-kniha? Normální papírová nebude?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *