V následujícím příspěvku se podíváme na to, co v jazykovědě označuje slovo deminutivum (popř. diminutivum).
Pod tímto exoticky znějícím termínem se skrývá něco, co všichni moc dobře známe už z útlého dětství. Deminutiva jsou totiž zdrobněliny. Jde tedy o slova, která disponují jakýmsi „zdrobnělým“ významem (v porovnání s neutrálními slovy, z nichž jsou zdrobněliny odvozeny).
Slova, z nichž se tvoří zdrobněliny, mohou patřit mezi podstatná jména (stůl → stoleček), přídavná jména (starý → stařičký), příslovce (málo → malinko) i slovesa (spát → spinkat). Jak je částečně vidět z uvedených příkladů, obvykle se deminutiva tvoří ze základových slov za pomoci přípon či předpon.
Často zdrobnělinami naznačujeme svůj pozitivní vztah k vyjadřované skutečnosti (maminka, pivečko, páteček). Zároveň však můžeme deminutivum použít i pro vyjádření vztahu negativního (doktůrek, úředníček, hovádko). Záleží zde na významu základového slova, ale také na postoji mluvčího či na kontextu.