Slova díky a kvůli považuje spousta lidí za synonyma. V našem jazyce je však mezi nimi podstatný významový rozdíl, a tak je také jejich případná záměna nezanedbatelným stylistickým prohřeškem. V tomto příspěvku se proto podíváme na to, kdy použít v předložkovém spojení kvůli a kdy díky.
Díky → spojení s pozitivní skutečností
Stačí se nad oběma slůvky trošku zamyslet. Své díky přece někomu vyjadřujeme za něco, co je pro nás dobré, přínosné či žádoucí. A přesně v takových významech bychom měli používat i předložkové slovo díky. Např.: „Tu zkoušku jsem udělal jen díky tvým dobrým radám.“ – za dobré rady je zkrátka dobré poděkovat, a proto se do této věty hodí předložkový výraz díky.
Kvůli → spojení s negativní či neutrální skutečností
Naproti tomu slovo kvůli v češtině používáme ve větách, které vyjadřují skutečnosti negativní, nežádoucí či prostě neutrální. Např.: „Kvůli tvým hloupým radám jsem tu zkoušku neudělala.“ – v tomto případě žádné díky vyjádřit nechceme, protože pro nás byly zmíněné rady úplně nežádoucí.
Pokud tedy hovoříme o nějaké pozitivní věci, použijeme díky. Ve všech ostatních případech je třeba sáhnout po výrazu kvůli. Zejména ve větách, které vyjadřují nějakou velmi nežádoucí skutečnost, působí použití slova díky velmi nevhodně. Srovnejme třeba následující dvě věty:
- Kvůli povodním přišel Ondřej o svůj dům a stal se z něj bezdomovec.
- Díky povodním přišel Ondřej o svůj dům a stal se z něj bezdomovec.
Netřeba asi zdůrazňovat, že správnou variantou je zde první věta. Ta druhá působí opravdu nepatřičně. Pokud bychom se striktně drželi jejího významu, museli bychom dospět k tomu, že autor věty tohle neštěstí nebohému Ondrovi přeje – je vděčný povodni, že Ondřeje vyhnala na ulici. Takový význam ale snad nikdo vyjádřit nechce, a tak bude vážně lepší, když v dané větě použijeme slovo kvůli.
V negativních významech je pak také možné použít slovo vinou („Vinou povodní přišel Ondřej o svůj dům.“), popř. celé sdělení vyjádřit úplně jinou konstrukcí („Povodeň připravila Ondřeje o dům.“).
Příklady použití
Díky dobrému počasí jsme si mohli udělat celodenní výlet.
Kvůli vichřici včera nejezdily vlaky.
Ve světě nás znají díky osobnostem, jako byl Václav Havel.
Nepřišla kvůli migréně.
“Stačí se nad oběma slůvky trošku zamyslet.” Když se právě trochu zamýšlím nad slovem kvůli, přijde mi, že vyjadřuje stav, kdy se něco dějě k vůli někoho či něčeho. Např. věta: “Kvůli tobě jsem si nechala ostříhat vlasy.” Spíše to vyjadřuje naši náklonnost k něčemu nebo někomu, schopnost se podřídit či vyjít vstříc něčímu přání, touze… ale dle mého názoru nevyjadřuje inherentně negativní postoj (tedy, ano, vyjadřuje to často, ale právě proto, že se uživatel slova nad jeho tvarem – a potažmo původním významem – nezamýšlí). Je to můj názor a respektuji, že většina edukovaných uživatelů bude následovat váš (nebo tento obecný) názor, ale podle mě to není přesné.