Tohle cizí slovo se v češtině používá v několika lehce odlišných významech. V každém případě je ale dobré, když je napsáno pravopisně správně. Použili byste na jeho konci spíš Z (diskurz), anebo S (diskurs)?
Význam slova diskurz/diskurs
Výraz, kterým se zabýváme, značí podle Akademického slovníku cizích slov „rozmluvu, rozhovor (zpravidla delší), rozpravu“; popř. v lingvistice „text, jazykový projev“. V návaznosti na myšlenky francouzského filozofa Michela Foucaulta se pak tímto podstatným jménem často označuje i to, jak se v jazyce projevují specifika určité epochy či oboru.
Do češtiny se toto slovo dostalo z francouzského discours (= „rozprava, přednáška“).
S, nebo Z?
A jak je to tedy s pravopisem tohoto slova? Je to celkem snadné. V českém jazyce totiž můžeme použít varianty diskurz i diskurs – obě jsou spisovné. Již zmíněný Akademický slovník cizích slov uvádí tu s písmenem Z, starší Slovník spisovného jazyka českého zase tu s písmenem S. Moderní Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český pak potvrzuje, že jsou možné obě. Ať už tak při psaní tohoto slova zvolíte koncové S, nebo Z, chybu neuděláte.
Diskurz ✓
(s písmenem Z na konci – správná varianta)
Diskurs ✓
(s písmenem S na konci – správná varianta)
Příklady použití
Seminář se zabýval foucaultovským pojetím diskurzu.
Diskursem se někdy rozumí klasický rozhovor.