Eufonie

Eufonie je specifická zvuková skladba slov či vět. Jedná se o zajímavý jazykový princip, který se používá zejména v beletrii.


Do češtiny bychom mohli cizí slovo eufonie přeložit jako libozvuk či libozvučnost. Jde tedy o specifické používání hlásek, které se vnímateli jeví jako příjemné. Základem eufonie může být hromadění příjemně znějících hlásek, jejich opakování (třeba v podobě rýmů) či střídání přízvučných a nepřízvučných slabik.

Nejvíce se eufonie projevuje při zvukové realizaci textu (v psané podobě není tak zřetelná).


V poezii či próze bývá eufonie používána zcela záměrně – jejím cílem je umocnění estetického dojmu z literatury. Její vlastnosti ostatně využívají i některé klasické básnické figury. Naproti tomu v běžné spontánní řeči se libozvučnost příliš nevyskytuje, resp. nebývá záměrem autora projevu.

Eufonie
Eufonie = libozvučnost

Typické příklady eufonie najdeme například v textu skladby Havran, kterou napsal Edgar Allan Poe (viz zejm. slavné slovní spojení never more).

Opakem eufonie je kakofonie (seskupení hlásek, které je vnímáno nelibě).

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *