Jak vznikly české názvy měsíců

Tím, jak pojmenováváme jednotlivé měsíce, jsme ve světě poměrně jedineční. Vezměme si pro ilustraci třeba takový pátý měsíc roku: tomu se v angličtině říká may, v němčině Mai a ve slovenštině máj. V češtině jej však navzdory této široké shodě nazýváme květen. Ten přitom rozhodně není jediným měsícem, pro nějž se v naší mateřštině vžil název, jenž se do značné míry vymyká celosvětovému trendu. Buďme na tuto originalitu českého jazyka hrdí!


Rozhodně by však nebylo od věci, kdybychom také měli jasno v tom, jak české názvy měsíců vznikly. Pokud vás tedy zajímá, proč říkáme únoru únor nebo kde se vzalo slovo prosinec jakožto označení dvanáctého měsíce v roce, čtěte dál. Následující řádky se budou věnovat právě původu názvů měsíců.

Jak vznikly české názvy měsíců
Víte, jak vznikly české názvy měsíců v roce?

Leden

Prvním měsícem v roce je leden. Jedná se o měsíc zimní, který máme spojený se sněhem, mrazem a samozřejmě také ledem. Název tohoto měsíce je odvozen právě od slova led.

Únor

Únor etymologicky souvisí se slovesem nořit. Název vznikl na základě toho, že ve druhém měsíci začíná led pomalu tát a noří se do vody.

Březen

Slovo březen bylo odvozeno od podstatného jména bříza. Právě v březnu totiž břízy raší.

Duben

dubnem je to velice podobné jako s jeho předchůdcem březnem. I slovo duben je odvozeno od podstatného jména označujícího listnatý strom – v tomto případě jde samozřejmě o dub. Duben je zkrátka měsícem rašení dubů.

Květen

Květen získal svůj název podle toho, že se jedná o označení měsíce, v němž se příroda probouzí a dává to najevo mnoha rozličnými květy.

Červen

Proč se červnu v češtině říká právě červen, není tak úplně jasné. Etymologická bádání přišla hned s několika vysvětleními:

  • v tomto měsíci se lidé často setkávali s červy v ovoci
  • právě v tomto období se sbíral červec (druh hmyzu, z nějž se získávalo barvivo)
  • pro tento měsíc je typická červená barva, kterou se vyznačuje celá řada dozrávajících plodů (třešně, višně, jahody, maliny…).

Jiří Rejzek uvádí ve svém etymologickém slovníku, že nejpravděpodobnější je třetí zmíněná možnost.

Červenec

Slovo červenec je motivováno stejně jako červen. I v tomto letním měsíci máme všude kolem sebe červenou barvu.

Naši předci slova červenčervenec často zaměňovali, takže červen mohl klidně následovat po červenci a být sedmým měsícem v roce. Podobný problém býval i v latině, která má také označení šestého a sedmého měsíce velice podobná (Junius a Julius).

Srpen

Osmý měsíc získal v češtině svůj název podle srpu. Jedná se totiž o „srpný měsíc“, tedy měsíc žní. V tomto období se zkrátka sklízela úroda, což se dělalo právě srpem.

Září

Slovo září nevzniklo podle toho, že by v tomto měsíci nějak silně zářilo slunce. Všichni přece moc dobře víme, že v září už je po prázdninách a léto nám dává pomalu, ale jistě sbohem.

Pojmenování vzniklo ze slovního spojení za říje (ve staročeštině za řuje). V tomto období totiž  začíná být divoká zvěř v říji (někteří jeleni v září už zařijí, tj. zařvou).

Říjen

Hlavním měsícem, kdy je zvěř v říji, je však říjen. A právě proto mu také říkáme tak, jak mu říkáme.

Listopad

V tomto případě je motivace zcela zřejmá. Listopad je typickým podzimním měsícem, a jak víme, na podzim padá listí ze stromů.

Prosinec

Poslední měsíc v roce se jmenuje prosinec nejspíše podle slovesa prosinoti, jehož významem bylo „problesknout, prosvítat“ (od slova sinati, tj. „svítit, zářit, blýskat se“). Slunce totiž v této době probleskuje mezi mraky a také přichází zimní slunovrat, díky čemuž začínají být dny delší a světlejší.

Lidé pak někdy název prosince dávají mylně do souvislosti i s prosem (prý se v této době hodně jedla prosná kaše), prasaty (podle toho, že koncem roku se dělávalo hodně zabijaček) či se slovesem prosit (na základě souvislosti s vánočním koledováním). Jedná se však o příklady takzvané lidové etymologie (nevědecké, neověřené výklady původů slov, které jsou založeny jen na intuici či bujné fantazii nezasvěcených lidí).

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Jeden komentář

  1. Věřím, že i v Babyloně byli hrdí na zmatení jazyků. Blbost lidí je neskutečná, tak proč nebýt hrdý na to, že si nerozumíme ani se Slováky.

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *