Jarní běh přednášek Kruhu přátel českého jazyka přinese opět spoustu zajímavých příspěvků, které by si zájemci o češtinu rozhodně neměli nechat ujít. Řeč bude mimo jiné o kritickém vydání Máchova Máje, osvojování jazyka dětmi s Downovým syndromem či překladech marketingových textů. Program je zkrátka tematicky velmi pestrý, a tak si každý milovník naší mateřštiny jistě najde to své.
Přednášky se konají vždy ve středu v 18:00 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 300). Zpřístupněny jsou široké veřejnosti a vstup je pochopitelně zdarma.
Kruh přátel českého jazyka vznikl v roce 1938, a to za účelem tříbení naší mateřštiny a rozšiřování povědomí o její kultuře. A co přinese jeho nadcházející přednáškový cyklus?
Program Kruhu přátel českého jazyka – jarní běh 2018
(Převzato z oficiálních stránek Kruhu)
28. 2. 2018
Alena Andrlová Fidlerová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
František Jan Tomsa: filolog, literát, úředník i reformátor
Přednáška připomene osobnost a dílo jednoho z významných, ale poměrně málo známých českých filologů přelomu 18. a 19. století, Františka Jana Tomsy (1751–1814). Nejprve stručně shrne, co zatím víme (a nevíme) o jeho původu a životních osudech, a pak se bude věnovat charakteristickým příkladům z jeho díla. Neomezí se přitom jen na práce nejznámější, slovník a gramatiku, ale představí i Tomsovy pokusy o reformy typografie a pravopisu, překlady školních učebnic, knih pro mládež, náboženských textů a vzdělávacích textů pro obyvatele venkova, příležitostné básně či německé spisy o češtině a české gramatice.
7. 3. 2018
Marie Škarpová (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, Praha)
Ivanský narativ v české barokní hagiografii
Ivanský narativ a vůbec postava eremity Ivana je v dějinách české kultury záležitostí dosti provokující. Znepokojivě pozdní literární dochování hagiograficky koncipovaného příběhu o poustevníku z doby počátků českého křesťanství nabízí přehršli badatelských témat, jako je vztah ústního a písemného uchovávání slovesnosti, vztah fikčního a faktuálního narativu, sepětí vzpomínkových kultur slova (hagiografie), těla (relikvie) a (poutního) místa ad. Přednáška se však přednostně zaměří na analýzu textů, v nichž bylo téma poustevnictví zpodobeno prostředky barokní poetiky a v nichž zároveň došlo k významovému přepisu ivanského narativu v intencích raně novověké katolické (zejména jezuitské) spirituality. Její součástí bude i reflexe limitů takto vymezeného tématu pro literární historii.
14. 3. 2018
Katarína Gajdošová (Slovenský národný korpus a Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV, Bratislava)
České slovenské kontaktové lexikálne javy v ich metajazykovej reflexii (na báze textových korpusov)
Prednáška predstaví špecifickú oblasť, metajazykovú, resp. metarečovú reflexiu kontaktových javov v českých a slovenských textoch, ktorá v komunikačnej praxi Čechov a Slovákov predstavuje odraz existencie česko-slovenských jazykových vzťahov. Cieľom nášho výskumu je sledovať metarečové komentáre, ktoré sa objavujú v slovenských a českých textoch pri českých a slovenských kontaktových javoch, a aj kontaktové javy, ktoré sú týmito vyjadreniami sprevádzané. Jadrom výskumného záujmu sú textové fragmenty, v ktorých sa prítomnosť jazykových prostriedkov druhého jazyka reflektuje využitím explicitného metakomentára:
Ak to niekto takto robí, tak „je vedle, jak tá jedle“, ako hovoria Česi. (http://skolstvo.tyzden.sk/viera-rapcova/2012/12/10/byrokracia-v-skolstve-zije-vlastnym-zivotom)
Ale když nás bude dvacet v jednom domě, dokážeme ty zdroje společně sdílet a sneseme se… jak říkají Slováci: dobrých ludí se vela zmestí. (http://zena-in.cz/clanek/alexandr-budka-ale-lekar-je-chlap-on-nerodi-rodi-ta-zena)
Metarečové komentáre sprevádzajúce kontaktové javy explicitne tematizujú skutočnosť, že Slováci a Česi pri napĺňaní svojich komunikačných zámerov vedome používajú a reflektujú výrazové prostriedky druhého jazyka, čo súčasne predstavuje aj doklad ich predchádzajúceho kontaktu s druhým jazykom v rozličných komunikačných sférach kultúrno-spoločenského života. Pri sledovaní textov s metakomentármi tohto typu je na jednej strane zaujímavé, aké prvky druhého jazyka sa v textoch objavujú, čo z druhého jazyka, resp. vyjadrené v druhom jazyku a využité v intertextovom prepojení, sa nositeľom češtiny/slovenčiny páči alebo zdá z komunikačného hľadiska efektívne využiteľné, na druhej strane sú z hľadiska poznania odrazu jazykového kontaktu u používateľov češtiny a slovenčiny zaujímavé priamo metarečové vyjadrenia, ich typy, spektrum formulácií, ktorými bývajú kontaktové výrazové prostriedky komentované.
21. 3. 2018
Michal Charypar (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha)
Kritické vydání Máchova Máje
Takřka po šedesáti letech připravuje Ústav pro českou literaturu AV ČR nové kritické vydání Máchova Máje, a to ve specializované knižnici Kritická hybridní edice, která kombinuje tištěné médium (knihu) s elektronickým (CD-Rom). Chystaná edice veřejnosti vedle knižního vydání Máchova textu zpřístupní též všechny známé rukopisné prameny v kvalitní elektronické podobě, databázi všech dosavadních vydání Máje a další dokumentaci. Přednáška se zabývá vydavatelskou problematikou, v prvé řadě pak Máchovým rukopisem Máje, jehož status dosud nebyl přesně vyřešen. K důležitým bodům patří hypotézy o účelu pořízení tohoto rukopisu a o jeho vztahu k tištěnému vydání Máje nebo domnělá cenzurní historie rukopisu.
28. 3. 2018
Tamás Tölgyesi (Institut für Slawistik, Universität Wien, Vídeň)
Středoevropská kuchyně jako zrcadlo kontaktů interkulturních
Jako materiál pro tento výzkum posloužily lexikální germanismy z díla Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch vídeňského slavisty profesora S. M. Newerkly (2004) a z etymologického slovníku Deutsche Ortsnamen und Lehnwoerter des ungarischen Sprachschatzes autorské dvojice V. Lumtzer – J. Melich (1900). Ze zmíněných prací jsem vyexcerpoval na 500 pojmově shodných přejímek z němčiny, které se kdysi vyskytovaly nebo dodnes vyskytují v českém, slovenském a maďarském jazyce. Soužití našich národů ve střední Evropě vedlo k vzájemnému mezijazykovému přejímání slov. Hlavními sémantickými okruhy daných přejímek byla řemesla, vojsko, náboženství a kuchařství. V tomto příspěvku bych chtěl věnovat pozornost přejatým výrazům z oblasti gastronomie, které se dají rozčlenit do těchto skupin: 1) pečivo, moučníky, např. č. knedlík, slk. knedľa a maď. knédli přes raně nhn. knödel (dnes Knödel) ze střhn. dem. knödel od knode, knote ,uzel‘; 2) jídla a výrobky z masa, např. maď. fasírt, č. a slk. fašírka ,sekaná, karbanátek‘ z rak.-něm. Faschiertes (nhn. Hackfleisch); 3) ovoce, zelenina, např. č. šnytlík, šnytlich, slk. † šnitlink a maď. snidling ,pažitka‘ z rak.-něm. Schnittling (nhn. Schnittlauch); 4) nápoje, např. č. šnaps, šňaps, slk. šnaps a maď. snapsz z nhn. Schnaps; 5) místnosti a jejich vybavení, např. č. štamprle, slk. štamp(e)rlík a maď. stampedli, † stamperli ,sklenička, panák‘ z bav.-rak. Stamperl (nhn. Schnapsglas).
4. 4. 2018
Kamila Homolková (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
(Nejen) o komunikaci dětí s Downovým syndromem
Přednáška přiblíží problematiku osvojování jazyka dětmi s Downovým syndromem (DS), nejběžnější genetickou odchylkou. Úroveň ovládnutí jazyka i komunikace dětmi s DS závisí na celkovém zdravotním stavu i míře mentálního postižení, je ovšem možné hovořit i o společných aspektech jejich rozvoje (např. horší řečová produkce než komprehenze, lepší lexikální schopnosti a dovednosti oproti syntaktickým apod.). Jak se komunikační vývoj dětí s DS liší od vývoje intaktních dětí? Z jakého důvodu u nich osvojování jazyka probíhá pomaleji? Jsou schopné v recepci jazyka i řečové produkci dosáhnout stejných výsledků jako jejich vrstevníci? A jakými prostředky u nich lze způsoby komunikace podporovat? Stranou nezůstanou ani etické otázky spjaté s touto problematikou.
11. 4. 2018
Klára Eliášková (Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty UK, Praha)
Počátky výuky mateřského jazyka u žáků se zrakovým postižením
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením bylo od svého počátečního konstituování výrazně segregováno v jednotlivých institucích/ústavech zpravidla pod církevní správou, které byly zřizovány spíše pro humánní zaopatřování slepců (tehdejší terminologií). Prvotní záměry těchto ústavů nesměřovaly k výchovně vzdělávacímu procesu, ale spíše reagovaly na dobovou situaci, kdy po zrušení nevolnictví došlo zejména ve větších městech k nárůstu sociálně vydělených skupin. Slepci, vydělávající si převážně žebrotou, mezi takové skupiny obyvatel patřili. Představa, že by se slepec mohl učit mateřskému jazyku, byla nepřijatelná, a proto cesta k systematické výuce předmětu ČJ v tradičním školském pojetí byla velmi komplikovaná. Organizátoři slepeckého jazykového vyučování v ústavech museli překonávat mnohá úskalí vycházející z dobových předsudků, finančních obtíží, ale především z absence vhodného písma, s jehož pomocí by mohli adekvátním způsobem výuku realizovat. Přednáška v základních obrysech představí pouze některé vybrané přelomové momenty při formování didaktiky mateřského jazyka v dobových a kulturních souvislostech od roku 1807, kdy vznikl první ústav pro slepé v Praze na Hradčanech, do roku 1948, kdy začíná proces zestátnění ústavních škol a jejich následné reorganizace.
18. 4. 2018
Zbyněk Fišer (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU, Brno)
Komunikační strategie v paralelních překladech marketingových textů
Přednáška se bude zabývat problematikou tvorby, recepce a překládání marketingových textů, které existují a jsou vytvářeny ve výchozí kultuře pro jinojazyčné adresáty. Tyto texty v různých formách a podobách je možno vidět nebo získat ve veřejném prostoru, a to jako multilingvální komunikáty. V centru zájmu jsou specifika této marketingové komunikace, která ve výchozí kultuře může probíhat pro různojazyčné příjemce z cizích kultur paralelně. Marketingové texty, u nichž je dominantní persvazivní funkce, jsou dnes navíc vytvářeny jako komplexní komunikáty s esteticky modifikovanou informací. A takové poselství se musí překladatel naučit správně překládat.
25. 4. 2018
Josef Ernst – Hans Heinz Weiländer (Spolkové ministerstvo obrany Rakouska, Vídeň)
Ferdinand Čenský – průkopník české vojenské terminologie
Ferdinand Čenský začal svou vojenskou „karieru“ jako nedobrovolný voják, protože napsal jako student článek, který vyvolal velkou nelibost úřadů. Byl zatčen a po osmiměsíční vyšetřovací vazbě odveden na vojnu. Ale později byl povýšen do důstojnického stavu a roku 1869 získal místo profesora českého jazyka a literatury na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt). Tam jako učitel psal a překládal na vojenské akademii učebnice a příručky. Pro potřeby vojska vydal českou mluvnici, čítanku, slovník a řád vojenské služby. V té době vyučoval také osm let syny arcivévody Karla Ludvíka – Františka Ferdinanda d’Este a Otu. Ferdinand Čenský byl jedním z českých vojáků-vlastenců, kteří pokládali službu v rakouské armádě za příležitost přispět snahám vlastního národa o rovnoprávnější postavení. Pomáhal šířit znalost českého jazyka u důstojníků a byl navíc plodným novinářem a spisovatelem.
2. 5. 2018
Andrea Králíková (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, Praha) – Aleš Marek (Gymnázium Jaroslava Seiferta, Praha) – Karel Šebesta – Kateřina Šormová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha)
Čítanky nové generace (K novým čítankám nakladatelství Fraus)
Večer bude věnován čítankám nové generace vydávaným nakladatelstvím Fraus od roku 2016, aktuálně pro druhý stupeň základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Nová čítanková řada přináší do pojetí tohoto typu učebních materiálů řadu inovací, jak ve vztahu k žákům, tak k učitelům (navazuje v tom zčásti na osvědčenou inovativní řadu pro první stupeň ZŠ).
Autorský tým představí čítanky nové generace ve čtyřech okruzích: (a) zaměření nové řady čítanek, jejich celková koncepce, zvláště pokud jde o výběr a strukturaci učiva, vztah k jednotlivým složkám předmětu (literární, jazykové, slohové a komunikační výchově), výchovně-vzdělávací cíle, výběr textů, zaměření práce s nimi, strukturu kapitol apod., (b) pojetí a zpracování klasických literárněteoretických a literárněhistorických obsahů, (c) interaktivní čítanka a další nadstavbové materiály, které celou řadu dotvářejí, (d) dosavadní zkušenosti s prvními čítankami ve školní praxi.