Konkrétum

Slovo konkrétum se v jazykovědě používá jako označení jedné ze skupin podstatných jmen. Opakem tohoto termínu je abstraktum.


Výraz konkrétum bychom mohli opsat slovním spojením konkrétní podstatné jméno. Konkréta jsou totiž slova, která označují ty skutečnosti, jež mají fyzickou povahu. Můžeme je zkrátka vnímat našimi smysly a nějak je lokalizovat v čase a prostoru.

Jako příklady konkrétních podstatných jmen si můžeme uvést třeba slova učitelmonitor, žirafa, květináč, dům nebo kladivo (srov. naproti tomu s některými abstrakty: sněnílegracemorálka).

Konkrétum

Konkrétum označuje něco, na co si můžeme sáhnout.

Mezi konkréty a abstrakty může docházet k přechodům (z konkréta se může stát abstraktum a naopak). Pokud k něčemu takovému dojde, hovoříme o konkretizaci či abstraktizaci. Konkretizace bývá nejčastěji spojena s metonymickým posunem významu. Např.: abstraktum návštěva můžeme použít v přeneseném významu jako označení konkrétní osoby, která přišla na návštěvu – došlo zde právě ke konkretizaci: jít na návštěvu (abstraktum) > pozdravit návštěvu (konkrétum).

Budete-li se tímto tématem zabývat do hloubky, můžete narazit i na termín kvazikonkrétum. Jedná se o označení skutečnosti, která má sice fyzickou povahu, ale nevyskytuje se v reálném světě, nýbrž v nějaké fantazii (v pohádce, pověsti, ve sci-fi apod.). Takovými kvazikonkréty jsou tedy např. slova vodníkskřet či jezinka.

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *