Vojenská terminologie i texty z twitterových účtů novinářů. Právě začíná podzimní běh Kruhu přátel českého jazyka

Zájemci o češtinu a literaturu se mohou těšit na další zajímavou sérii přednášek Kruhu přátel českého jazyka. Organizátoři právě zveřejnili rozpis příspěvků podzimního běhu a nutno říci, že nás čeká skutečně pestrý program. Mluvit se bude o novočeské vojenské terminologii, metaforách v hebrejském textu Starého zákona, ale i třeba o Viktoru Dykovi či analýze twitterových účtů českých novinářů. Ať už se tak zajímáte o jakékoliv zákoutí naší mateřštiny, během podzimu si v rámci Kruhu přátel ČJ rozhodně najdete to své.


Všechny přednášky Kruhu se konají ve středu v 18:00 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 18). Přístupné jsou široké veřejnosti a vstup je samozřejmě zdarma.

Kruh přátel českého jazyka vznikl v roce 1938 a už od svých počátků sdružoval čelní představitele našeho národa. V čele Kruhu stál třeba básník Jaroslav Kvapil či spisovatelka Marie Majerová. Jeho zakládajícími členy byli významní čeští lingvisté – mj. J. V. Bečka, Jiří Haller či Vladimír Šmilauer. Účelem tohoto spolku bylo a je tříbení češtiny a také rozšiřování povědomí o její kultuře. A co přinese jeho podzimní přednáškový cyklus?

Kruh přátel českého jazyka láká na spoustu zajímavých přednášek

Kruh přátel českého jazyka má na programu spoustu zajímavých přednášek.

Program Kruhu přátel českého jazyka – podzimní běh 2018

(Převzato z oficiálních stránek Kruhu)

17. 10. 2018

Jakub Sláma (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK, Praha; Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha)

Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov aneb Výhledy české slovotvorby

V určitém smyslu lze tvrdit, že adjektivum korunový „dědí“ jinou část významového spektra svého základového slova koruna než adjektivum korunní. Přednáška představí právě koncept sémantické dědičnosti, jehož kořeny lze hledat v konstrukční gramatice, a ukáže, že tento koncept je v české lingvistické tradici implicitně přítomen a prakticky se zohledňuje v lexikografii. Slovotvorba a lexikologie však sémantickou dědičnost dostatečně nezohledňují; některé tradiční předpoklady se pak zdají být přímo v rozporu s tím, co o ní bylo empiricky zjištěno. Přednáška na základě těchto empirických poznatků nastíní několik otázek, s nimiž bychom se měli ve snaze o adekvátní popis češtiny vyrovnat. V konfrontaci s východisky tradiční české slovotvorby a kognitivní lingvistiky (a konstrukční gramatiky) bude naznačeno, kam by výzkum (nejen) slovotvorby mohl (a snad i měl) v dalších letech směřovat.

24. 10. 2018

Josef Ernst (Spolkové ministerstvo obrany Rakouska, Vídeň)

Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský a jeho podíl na vytvoření novočeské vojenské terminologie

Svobodný pán Emanuel Salomon von Friedberg-Mírohorský (1829–1908, Praha) byl český generál v rakouské armádě a všestranně činný intelektuál – spisovatel, překladatel, malíř, ilustrátor a dramatik. Už od dětství byl velmi nadaný, jak výtvarně, tak i jazykově. Studium na Tereziánské vojenské akademii dokončil v roce 1847. Jako poručík I. třídy se vrátil do Prahy, kde nastoupil k 28. pěšímu pluku. Bojoval pod vedením Radeckého na několika místech monarchie a dostal Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací a Řád svaté Anny III. stupně s meči. Ovládal přibližně deset jazyků a těchto svých znalostí potom využíval k překladatelské činnosti. Jeho literární tvorba souvisela s vojenskou službou. Psal cestopisy, národopisné studie a reportáže ze svých cest a válečných událostí. Jeho nejvýznamnější samostatnou prací je Válečnictví polní a vojenství, vydané roku 1868 s příspěvky od Miroslava Tyrše a Karla Procházky. Svých odborných znalostí využil také jako přispěvatel do Riegrova a Ottova slovníku naučného. Oživil staré a vytvořil nové české vojenské názvosloví.

31. 10. 2018

Jiří Kraus

Psaný a mluvený projev ve veřejném prostoru

Na rozdíl od situace v zahraničí (zvl. ve Francii, Polsku, Rusku, Bulharsku, Skotsku, ve Spojených státech) stojí pojem řečnického (rétorického) stylu v českém prostředí spíše v pozadí vědeckého zájmu. Totéž platí i o zastoupení starších i současných řečnických projevů ve školních čítankách nebo o jejich publikování v samostatných antologiích. Také označení konkrétního politika jako rétora (a ještě výrazněji spojení „rétorika pana XY“) nese v češtině zřetelný význam pejorativní. Mluví o tom i skutečnost, že přízvisko homo politicus je od 19. století přisuzováno spíše českým spisovatelům, vědcům a novinářům než osobnostem z oblasti politického působení. Zejména v posledních letech se pozornost věnovaná veřejným projevům omezuje na účelovou sféru politického marketingu a na politikovu schopnost (resp. schopnost jeho poradců) ovlivňovat auditorium všemi prostředky. Klíčovým tématem přednášky je historie vztahu psanosti a mluvenosti ve veřejných projevech a vliv digitální techniky na vývoj tohoto vztahu.

7. 11. 2018

Ivana Procházková (Katedra Starého zákona ETF UK, Praha)

Řeč metafor o zákonu, právu, spravedlnosti a soudu v hebrejském textu Starého zákona

V přednášce budou představeny možnosti uplatnění metod kognitivní a kulturně orientované lingvistiky při analýze, interpretaci a překládání metaforických vyjádření týkajících se zákona, práva, spravedlnosti a soudu v hebrejském textu Starého zákona. I když je jazyk zákonů v biblických textech specifický a značně formalizovaný, nejsou metaforická vyjádření ani v právních slovních obratech a formulích výjimkou. V preambulích ke sbírkám zákonů, v žalmech, v prorockých knihách a v mudroslovné literatuře se pak navíc setkáváme s obecnějšími úvahami na téma dodržování a porušování zákona, s úvahami na témata, kterým se dnes věnují teorie práva nebo filozofie práva. Právě v těchto textech hraje metafora naprosto klíčovou roli. Bude ukázáno, jak kognitivněsémantické analýzy mohou přispět do lingvistické a teologické debaty týkající se některých exegeticky sporných míst. Na již existujících překladech vybraných metaforických vyjádření do češtiny bude představena problematika jejich translace.

14. 11. 2018

Josef Tomeš (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha)

Viktor Dyk v domácím odboji za první světové války a v zápase o samostatný československý stát
Přednáška představí básníka, spisovatele a novináře Viktora Dyka jako osobitého literárního mluvčího radikálně nacionalistického proudu českého národně emancipačního hnutí na počátku 20. století. Ukáže vývoj jeho ideových a politických postojů, vycházejících z diferenciace pokrokového hnutí devadesátých let 19. století a posléze naleznuvších platformu v České straně státoprávně pokrokové, jež se jako jediná z dobových českých politických stran již před první světovou válkou rozešla s rakousko-uherskou monarchií a programově požadovala samostatný český stát. Přitom se zaměří na vzájemné propojení jeho politické a publicistické činnosti s beletristickou tvorbou. Vysvětlí Dykův specifický nacionalismus, vyznačující se vyhraněným mravním rigorismem, kladoucí českému národu náročné úkoly a tvrdě kritizující jeho chyby a nedostatky. Podrobně připomene básníkovu roli v domácím odboji za první světové války a její odraz v jeho tehdejší literární produkci. Konečně se pokusí zachytit Dykův prožitek říjnového převratu roku 1918, manifestovaný jeho úvodníkem Stát jsme my, uveřejněným 29. října 1918 v Národních listech, a básní Píseň noci 29. října, publikovanou 30. října 1918 tamtéž a vyjadřující obavy, bude-li osvobozený národ na výši úkolu udržet a ubránit v budoucnu svůj stát.

21. 11. 2018

Štefan Pilát (Slovanský ústav AV ČR, Praha)
Gorazd – Digitální portál staroslověnštiny

Cílem projektu Gorazd je digitalizace a online zpřístupnění staroslověnských slovníků, které vznikly či vznikají na půdě Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., a staroslověnské lístkové kartotéky. V rámci přednášky bude pojednáno o problematice digitalizace staroslověnských slovníků, bude představeno řešení použité v projektu Gorazd a bude prezentováno uživatelské rozhraní projektu a možnosti jeho využití.

28. 11. 2018

Tatiana Timoshchenko (Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha)

Obraz barev v českém korpusu

Zastřešujícím pojmem polské školy kognitivní lingvistiky, který se postupně stává nezbytnou součástí i české tradice kognitivního výzkumu, je jazykový obraz světa. Jde o způsob reflexe světa sdílené určitým společenstvím a fixované v jazyce. Jazykový obraz světa lze pojímat jako souhrn (případně strukturu) obrazů tvořených dílčími koncepty, jež jsou navzájem vnitřně propojeny. S cílem prozkoumat obraz barev v současné češtině se nyní obracíme k datům Českého národního korpusu (SYN2015). V souladu s (kognitivnělingvisticky) modifikovaným strukturalistickým přístupem k jazykovému materiálu se pokusíme rekonstruovat sémantické pole základních pojmenování barev (bílý, černý, červený, zelený, žlutý a modrý). Poukážeme též na řadu jazykových jevů souvisejících s jejich užitím v korpusu. Důraz bude kladen na nová frazeologická spojení, která mohou signalizovat proměny českého obrazu světa.

5. 12. 2018

Jiří Homoláč – Kamila Mrázková (Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha)

„S dovolením si na svém soukromém Twitteru budu dál psát, co chci“: Diskurzní analýza twitterových účtů českých novinářů

Přednáška se opírá o detailní analýzu soukromých twitterových účtů 15 českých novinářů. Zabývá se mísením postupů typických pro mediální komunikaci (např. uvádění zdrojů, „breaking news“) a postupů typických pro komunikaci na sociálních sítích (např. stručných komentářů pomocí verbálních i neverbálních prostředků). Pokouší se také vysvětlit, proč je pro jiné uživatele někdy obtížné akceptovat, když o sobě novináři tvrdí, že na Twitteru vystupují jako soukromé osoby.

12. 12. 2018

Ondřej Koupil – Kateřina Voleková (Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha)

Orthographia Bohemica a náměšťská gramatika v nových edicích

Při přednášce budou představeny knižní edice dvou českých jazykověreflektivních pramenů, které mají být v lednu roku 2019 vydány jako třetí a čtvrtý svazek edice Grammaticae Bohemicae.
Orthographia Bohemica je rukopisně dochovaný traktát o českém pravopise z 15. století. Unikátním způsobem uvažuje o používání latinských liter pro zápis českých textů s modifikujícími nebo zdůrazňovacími znaménky (diakritikou). K nové kritické edici bude vedle vstupní studie, latinského textu a podrobného filologického komentáře přiřazen i český a anglický překlad traktátu.

Náměšťská gramatika, vydaná v roce 1533, byla první mluvnicí češtiny a dávala celému „žánru“ gramatiky v našich kulturních dějinách základní tvar. Vyšla v souvislosti s překladem Nového zákona pořizovaným z vydání Erasma Rotterdamského. Jejími autory byli Beneš Optát, Petr Gzel a Václav Philomathes. Edice bude obsahovat vstupní studii o gramatice i o místě náměšťské zámecké tiskárny v dějinách české knižní kultury, vlastní text mluvnice a věcný komentář.

Oba texty budou představeny na konkrétních textových detailech ilustrujících ve zkratce jejich obsah i pojetí.

19. 12. 2018

Nové edice České knižnice

Prezentace svazku divadelních her V. K. Klicpery (Přemysl Rut) a souboru básní a próz K. Havlíčka (Václav Vaněk)

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *