Perifráze

S perifrází se můžeme setkat v poezii, ale vlastně i v jakémkoliv jiném textu. Jde o druh tropu, jímž můžeme svou výpověď zajímavým způsobem ozvláštnit.

Termín perifráze pochází z klasické rétoriky a označuje jakýsi básnický opis. Jde o užití jazyka, které spočívá v tom, že daný jev nepojmenujeme přímo, ale nějakým opisem – zmíněním jeho vlastností, funkcí nebo jiných skutečností, které jsou pro něj charakteristické. Příkladem perifráze je třeba užití slovního spojení umělec slova namísto podstatného jména spisovatel či hodit na papír namísto slovesa sepsat.

Perifrázi můžeme ve svém textu užít z několika důvodů. Jednak s ní může být náš text stylisticky zajímavější či originálnější, a jednak také může být snazší na pochopení.

Mezi perifráze patří i eufemismy (pojmenování nevhodných či tabuizovaných skutečností jemnějším způsobem) – např. odejít na věčnost namísto zemřít apod.

V češtině můžeme rozlišovat perifráze lexikalizované a aktualizované. Lexikalizované perifráze už jsou nedílnou součástí našeho jazyka (např. dělat si vrásky namísto trápit se), zatímco aktualizované jsou spíše snahou o neotřelé ozvláštnění konkrétní výpovědi.

Tento termín pochází z řeckého slova perifrásis, jehož významem je „obměna“.