K Vánocům nepatří jen stromeček, kapr, zasněžená krajina či slavnostně prostřený stůl. Nedílnou součástí těchto svátků jsou i nejrůznější přání a pozdravy, které rozesíláme rozličnými komunikačními kanály svým blízkým, přátelům, známým a často i lidem, na něž si v průběhu roku takřka nevzpomeneme. Dáváme jim tak zkrátka alespoň jednou za čas najevo, že nám nejsou lhostejní a že zůstávají v našich srdcích. I takovýmito dobře míněnými texty však lze způsobit nepříjemné faux pas a pěkně se ztrapnit. Spousta lidí se zkrátka při psaní vánočních přání dopouští rok co rok týchž zbytečných jazykových chyb.
Pojďme se společně ponořit do hlubin vánočních jazykových přešlapů a ukázat si, na co si dát při psaní svátečních gratulací pozor.
Vánoce a velká písmena
Problémy bývají zejména s velkými písmeny. Řada z nás tápe, jestli se VÁNOCE píší s malým, anebo velkým V, zda je třeba při psaní slovního spojení BOŽÍ HOD zvolit velké B nebo jaké počáteční písmeno patří ke slovu JEŽÍŠEK.
Je třeba si zapamatovat základní pravidlo, které říká, že se v českém jazyce píší názvy významných dnů a svátků s velkým počátečním písmenem. Je-li pak název daného dne či svátku víceslovný, píšeme velké písmeno pouze v prvním slově celého pojmenování. Velké písmeno tedy patří třeba k následujícím výrazům: Vánoce, Boží hod, Štědrý den či Štědrý večer. Pokud se při psaní dvouslovných výrazů rozhodneme pro obrácený slovosled, musíme počítat s tím, že se velké písmeno přesouvá opět na začátek dané fráze (např. Hod boží).
Mějme však na paměti, že přídavná jména či příslovce, která jsou od výše uvedených názvů svátků odvozená, píšeme naopak s malým počátečním písmenem. Jedná se třeba o slova vánoční, vánočně, štědrodenní či štědrovečerní. S malým písmenem je tak potřeba počítat třeba i u slovního spojení vánoční svátky.
S malým počátečním písmenem pak píšeme také slovo advent – nejde o označení konkrétního svátku, ale pouze o druhový název.
Milý Ježíšku, letos bych chtěla mít bohatého ježíška
Do rozpaků se můžeme dostat i při psaní slov JEŽÍŠEK a MIKULÁŠ. Oba tyto výrazy se totiž mohou v češtině vyskytovat jak s malým, tak i s velkým počátečním písmenem. Primárně jde samozřejmě o vlastní jména, u kterých musí být první písmeno velké. Zároveň však mohou tato slova označovat i nadílku (jako třeba ve slovním spojení mít bohatého ježíška/mikuláše) – v takovém případě je píšeme s malým počátečním písmenkem.
Půjdem spolu do Betléma a tam si postavíme betlém
Také slovo BETLÉM můžeme napsat s velkým i malým počátečním písmenem. Záleží na tom, co vlastně chceme vyjádřit. Výraz Betlém (s velkým B) označuje město, kde se narodil Ježíš, zatímco betlém (s malým B) je označení jesliček – výtvarného zobrazení Ježíškova narození (pomocí různých figurek či obrázků). Přibližně 8 km od Jeruzaléma se tedy nachází Betlém, doma v obýváku si však o Vánocích stavíme betlém.
Buďte šťastní, ale jen 1. ledna
Častou chybou je také psaní velkého N v přáních všeho dobrého v novém roce. Slovní spojení Nový rok (s velkým počátečním písmenem) totiž označuje pouze jeden konkrétní den, tj. 1. leden. Nepřejte proto nikomu „šťastný Nový rok“ – přáli byste mu tak, aby byl šťastný pouze první den nadcházejícího roku. Daleko lepší je popřát mu „šťastný nový rok“.
→ Přečtěte si také, jak je to s psaním velkého písmene ve slově SILVESTR.
Před Vánoci, nebo před Vánocemi?
Že se píší Vánoce s velkým V, je nám už jasné. Jak se ale toto podstatné jméno skloňuje? Řada lidí se často ptá, jak vypadá spisovný tvar 7. pádu slova Vánoce. Je lepší napsat či říci před Vánocemi, anebo před Vánoci? V tomto případě je to velice snadné. Pravidla českého pravopisu povolují užití obou variant.
Zrovna dnes jsme dostali v práci od našeho generálního ředitele přání, kde nám přeje hodně sil do Nového roku. Tak snad je po silvestru mít budeme 😀