V rámci takzvaného velikonočního týdne si v průběhu několika dní připomínáme události spojené s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Jak je to v češtině s názvy těchto dnů? Píší se správně s velkým, anebo malým počátečním písmenem? Napsali byste spíš Květná neděle, nebo květná neděle? Velký pátek, anebo velký pátek? Velikonoční pondělí, či velikonoční pondělí?
V českém jazyce se názvy významných dnů a svátků píší podle aktuálních pravidel pravopisu zásadně s velkými počátečními písmeny. A platí to samozřejmě i pro pojmenování všech dnů velikonočního týdne (nazývaného také pašijový či svatý týden). Jedná se o následující názvy:
- Květná neděle
- Modré pondělí (někdy označované jako Žluté pondělí)
- Šedivé úterý
- Škaredá středa (též Sazometná středa, Smetná středa či Černá středa)
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Boží hod velikonoční (též Velikonoční neděle)
- Velikonoční pondělí (též Červené pondělí)
Ve všech zmíněných případech jde o víceslovné názvy, které musí mít podle pravidel pravopisu počáteční písmeno prvního slova velké.
Pozor však na jednu věc: pokud chceme při psaní kteréhokoliv víceslovného názvu použít obrácený slovosled (Velikonoční pondělí > Pondělí velikonoční), musíme počítat s tím, že se velké písmeno přesouvá na začátek celé fráze. Můžeme tedy např. napsat buď Boží hod velikonoční, anebo Hod boží velikonoční. Velké je zkrátka u názvů svátků vždycky pouze první písmeno celého pojmenování.
O symbolice jednotlivých dnů se můžete dočíst na webu věnovaném českým Velikonocům.
Příklady použití
Na Velikonoční pondělí půjdeme na pomlázku.
Na Velký pátek si připomínáme Ježíšovo ukřižování.
U nás doma je Hod boží velikonoční spojen s tradičním rodinným obědem.
Mazanec budeme péct až na Bílou sobotu.