Závan nostalgie aneb Co jsem četla na základce

Vzpomínáte si na svou první přečtenou knihu? A co vás bavilo číst na prahu puberty? Pojďme společně zavzpomínat na naše literární základkové životy.



O své vzpomínky na dětské a teenagerské literární lásky se s čtenáři Czech tongue magazínu podělila Mia Naomi Rojko.


Moje poprvé → láska na celý život

Jak se teda jmenovala ta vaše první? Ta moje nesla název Jak jel Vítek do Prahy. Napsal ji Bohumil Říha. Vtipné je, že se člověk, kterého jsem poprvé milovala, jmenoval stejně jako hlavní hrdina této knihy.

Podruhé jsem se k téhle knížce sice nikdy nevrátila (ani ten vztah nedopadl nijak sluníčkově), ale ze čtení se stala láska na celý život.

Dobrý večer, dobrou noc (večerníčkové klasiky)

Baryk, Káťa a Škubánek nebo Krteček. Příběhy těchto sympaťáků patří rozhodně k těm oblíbeným. Nebo alespoň já je měla ráda. Na těchto knížkách se mi líbilo to, že byly nádherně ilustrované. Protože s obrázky to má přece větší šmrnc.

Osmdesátková romantika

Na prahu puberty jsem se ráda proměňovala v hrdinky dívčích románků. Kniha Nebreč, Lucie od Stanislava Rudolfa si mě získala asi nejvíc. Hlavní hrdinka naprosto selhala u přijímacích zkoušek na gympl. Je nucena zůstat další rok doma a pomáhat v domácnosti. Snaží se najít sama sebe (stejně jako ostatní holky v jejím věku) a objevuje kouzlo lásky. Jen mě trošku štvalo, že se jí nelíbil rebel Miky, ale pořád slintala po Petrovi. Nakonec se stejně dala dohromady s někým třetím (se Zdeňkem, jestli si to dobře pamatuju).

Dívčí romány a další knihy ze základní školy

A co jste četli na ZŠ vy?

Dále mi utkvěla v hlavě kniha Žirafka od Slávky Poberové. Hlavně díky tomu, že jsem její přečtení dlouho odkládala. Popisek totiž nesliboval žádnou velkou lovestory. Nakonec se mi ale líbila. Jen patří k těm dílům, jež uspokojí, ale nenadchnou.

Lenka Lanczová (vezmu vaše iluze a dám jim formu)

Kdo je nejlepší autorkou dívčích románů? Pro mě to byla, je a bude Lenka Lanczová. Ptáte se proč? Nebudu vám lhát. Protože nepřeskakuje postelové scény a její konce jsou uvěřitelné. Sice můžete být poněkud naštvaní, jelikož hrdinové neskončili u oltáře slibující si věrnost a lásku. Nicméně otevřené konce mají přece něco do sebe. Není lepší si domyslet, jak to asi mohlo dopadnout?

Lenka patří k velice plodným autorům. Moje nejoblíbenější tituly jsou jednoznačně Hříšná touha, Potížistka, Manželky, milenky a zoufalky nebo Lucky Luk (oba dva díly). Populárních knížek má ale tato autorka mnohem víc…

Hříšná touha mě oslovila právě kvůli té neutuchající přitažlivosti mezi hlavními postavami. Autorka se trošku inspirovala klasickým pravidlem, že zakázané ovoce chutná nejlépe.

Potížistka – troufám si ji označit jako svůj nejoblíbenější příběh, protože jsem se v hlavní hrdince viděla – taky jsem trošku troublemaker. Návratu do rodné vesnice, kde prožiju vášnivý románek se zadaným žárlivcem, který kvůli mě zramuje mého kamaráda, asi nezažiju. Ale…

Myslím si, že Manželky, milenky a zoufalky je příběh pro všechny věkové kategorie. Hrdinka už má sice svoje léta, ale řeší podobné problémy jako puberťačky (prostě chlapy).

A Lucky Luk? V této „dvouknize“ je výjimečně hlavním hrdinou muž. Tentokrát není námětem pouze prachobyčejné budování vztahu nebo ovládání pudů. Příběh okořenila kriminální zápletka. Nicméně mi stejně v hlavě utkvěla ta vztahová linka.

A jaké jsou vaše základkové srdcovky?

Mia Naomi Rojko

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. Standa napsal:

    Autorka zmiňuje hlavně knížky pro holky (logicky), ale my kluci bychom asi nemohli opomenout Jaroslava Foglara 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *