Dušičky – velké, nebo malé písmeno?

Dušičky připadají na 2. listopad a v křesťanské tradici jde o den, kdy si připomínáme památku zemřelých. Jak ale název tohoto dne psát? S velkým, anebo malým počátečním písmenem?


Názvy významných dnů a svátků by se měly v českém jazyce psát s velkými počátečními písmeny (tak to vidí pravidla pravopisu). Proto píšeme Vánoce s velkým V, Den české státnosti s velkým D nebo také právě Dušičky s velkým D.

Slovo dušičky se však samozřejmě může v češtině vyskytovat i s malým d. Pak už má ale tohle podstatné jméno úplně jiný význam (např. v následujících větách se o žádném významném dnu rozhodně nemluví: Vodník sbírá do hrníčků dušičky. Byly v nás obou jen malé dušičky.).

Nutno podotknout, že Dušičky jsou pouze lidovým označením dne, který připadá na 2. listopad. V různých kontextech se tak můžeme setkat i s dalšími pojmenováními:

  • Památka zesnulých,
  • Svátek zesnulých,
  • Vzpomínka na všechny věrné zesnulé,
  • Památka všech věrných zemřelých.

I v každém ze zmíněných případů je přitom třeba psát první písmeno velké – pokaždé se jedná o pojmenování daného významného dne.

Dušičky (Památka zesnulých)

Pojmenování Dušičky, Památka zesnulých i Svátek zesnulých píšeme v češtině s prvním písmenem velkým.

Naopak přídavné jméno dušičkový (které je od slova Dušičky odvozeno) píšeme s malým d. Zde už se totiž o vlastní název nejedná.

Dušičky 

(velké počáteční písmeno – máme-li na mysli označení významného dne)



Příklady použití

Na Dušičky vždy chodím s rodiči na hřbitov.

O Dušičkách už bývá nepříjemné podzimní počasí.

S Dušičkami se pojí i nebezpečné výjezdy svátečních řidičů.

Ten víkend bylo opravdové dušičkové počasí.


Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *