Víte, jak jste přišli ke svému příjmení?

Jak jméno, tak příjmení je v dnešní době nedílnou součástí identity každého člověka žijícího v civilizaci. Ale nebylo tomu tak vždy. V dobách dávno minulých si člověk vystačil se jménem.


Jedno jméno zpočátku stačilo

V okamžiku, kdy spolu lidé začali komunikovat zvuky a řečí, vznikla potřeba vzájemně se oslovovat. Této potřebě je v mluvnických pravidlech dokonce věnován samostatný pád – pátým pádem přece oslovujeme a voláme.

Rozsah používaných jmen nebyl natolik široký, aby každému jedinci umožnil mít své jméno výhradně pro sebe. Pro každý region nebo sociální vrstvu bylo navíc typické používat jen určitý okruh jmen, která se opakovala. K opakování jmen docházelo buď z důvodu dědění jmen v rodině, anebo zkrátka proto, že se jednalo o jméno všeobecně oblíbené. V době masového rozvoje křesťanství se pak také často opakovala jména populárních světců.

Potřeba rozlišit lidi stejného jména

V rodinných společenstvích, čítajících pár členů, nebyl s rozlišováním osob podle jména problém. V celospolečenském měřítku se však s rostoucím počtem obyvatel stávala situace nepřehlednou. Osoby se stejným jménem bylo třeba rozlišit nějakým doplňujícím způsobem. A tak vznikla příjmení.

Příjmení Novák

Nejčastějšími příjmeními jsou u nás Nováková a Novák.

Pro rozlišení osob stejného jména si začali lidé přidávat další charakteristiky. Jednou z možností bylo využití výrazného vzhledu. Takto vznikl třeba Malý, Velký či Zrzavý. Rozlišovat mohl i dominantní povahový rys (Moudrý, Veselý, Zákeřný). A když se člověk do daného místa přistěhoval později, byl pro starousedlíky Nový, Novák či Nováček. Podle bydliště zase vzniklo třeba příjmení Chlumský, Žďárský nebo Pražák.

Příjmení vznikala i podle barev, majetku, odvozením od zvířat a rostlin, případně zkomolením příjmení cizojazyčných.

A co vy? Máte jasno v tom, kde se vaše příjmení vzalo? Pokud ne, zalistujte v knížce Dobravy Moldanové Naše příjmení. Jedná se o slovník, který vysvětluje původ cca 30 000 českých příjmení.

Příjmení jako povinnost

V průběhu 18. století se příjmení stalo povinnou součástí identifikace osob. Lidé mohli jako příjmení používat výše zmíněné určující charakteristiky, nebo si jej sami zvolit.

Jméno i příjmení se stalo součástí úředních záznamů a došlo k zákonné úpravě jejich užívání.

Dnešní situace

I dnes užívá každý občan na našem území jméno a příjmení. Toto příjmení získává od rodičů, ve zvláštních případech může být příjmení přiděleno úředně.

Pokud člověk považuje své příjmení za nedůstojné, hanlivé nebo pokud zkrátka z osobních důvodů chce příjemní jiné, může si jej nechat úředně změnit.

Užívání příjmení je též popsáno v gramatice. Každý zájemce má tedy možnost poučit se o pravidlech a vyvarovat se chyb při používání příjmení svého nebo cizího.

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *