Zemřel literární historik a dobrý člověk Jaroslav Med


Literární svět zarmoutil odchod velkého člověka. Dva měsíce před svými 86. narozeninami zemřel literární kritik, historik, spisovatel a také vynikající pedagog Jaroslav Med. Vzpomínat na něj budeme jako na skvělého a laskavého člověka, který otevřel bohemistice mnohá zajímavá témata.

Jaroslav Med – literární historik, kritik, pedagog a spisovatel

Jaroslav Med

Jaroslav Med se narodil v Havlíčkově Brodě a na své rodiště na Vysočině vždy s láskou vzpomínal. Vracel se domů třeba na třídní srazy a pravidelně se aktivně účastnil i havlíčkobrodského knižního veletrhu.

Jakmile složil maturitu na obchodní akademii, odešel do Prahy, kde vystudoval knihovnictví a bohemistiku na Filozofické fakultě. Osudovým zlomem v jeho životě pak bylo seznámení s básníkem a výtvarníkem Bohuslavem Reynkem, jehož legendární statek v Petrkově poté často navštěvoval. Zde také pomohl vytvořit nesmírně inspirativní prostředí, v němž se scházela celá řada velkých osobností české kultury. Jaroslav Med také později edičně připravoval vydání Reynkových básní, na nichž oceňoval spiritualitu skrývající se v obyčejných přírodních či hospodářských skutečnostech.

Po vysokoškolských studiích vyučoval češtinu na učňovských školách a vedle toho spolupracoval s několika nakladatelstvími. Také pomohl založit časopis Dokořán, který však vlivem komunistických represí dlouho vycházet nevydržel.

Postupem času se Jaroslav Med usadil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde však v době normalizace nemohl obhájit svou kandidátskou práci. Po čase se mu sem ale podařilo vrátit a v Ústavu pracoval až do roku 2010. K tomu od revoluce vyučoval na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kam za ním docházeli i studenti z Filozofické fakulty. Jeho hlavním tématem byly duchovní proudy v literatuře 20. století.

V rámci svého bádání se Jaroslav Med zabýval zejména katolicky orientovanou literaturou. Podílel se na vzniku Lexikonu české literatury či Slovníku básnických knih, k vydání připravoval texty Jiřího Karáska ze Lvovic či Jana Zahradníčka a je autorem obsáhlé monografie o Viktoru Dykovi. Jeho literárněhistorické studie si můžete přečíst i v souborných knihách Spisovatelé ve stínu a Od skepse k naději. Za zmínku stojí i knížka Texty mého života, která je přepisem rozhovoru Jaroslava Meda s Alešem Palánem a Janem Paulasem. Med v ní popisuje své dětství, studia, přátele i práci. Jeho poslední publikací je pak Literární život ve stínu Mnichova, v níž se autor zabývá obdobím mezi zářím 1938 a březnem 1939.

Pozoruhodné jsou i Medovy vlastní beletristické pokusy, které najdeme v knížce Hory a mračna (1959). Jedná se o zajímavé umělecké zpracování pověstí z Havlíčkobrodska, které je plné vančurovské imaginace. Ač se autor při slovech o této knížce vždy jen pousmál a mávl rukou, tyto texty určitě stojí za pozornost.

Jaroslav Med: Hory a mračna

Jaroslav Med: Hory a mračna

Jaroslav Med byl moudrý, laskavý a přívětivý muž, s nímž se byla radost setkávat. Až do posledních chvil byl velice aktivní, rád diskutoval se studenty a sám také s neutuchajícím nadšením studoval a bádal. Na jeho vyprávění o literatuře i všedních skutečnostech nelze zapomenout.

15. února 2018

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *