Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako význam tohoto výrazu následující definici:
stav porušené psychické a citové rovnováhy člověka vznikající tím, že uspokojení jeho potřeb je mařeno nebo znemožňováno.
Jediným spisovným tvarem slova, kterým se zde zabýváme, je frustrace. Řada lidí se sice domnívá, že správně je flustrace, to je však naprostý nesmysl. Slovo totiž pochází z latinského výrazu frustrá (= „marně”), které také žádné písmeno L neobsahuje.
Pravopisně správně jsou pak samozřejmě i tvary frustrovaný (nikoliv flustrovaný), frustrovat (ne flustrovat) či frustrovaně (nikoliv flustrovaně).
Frustrace ✓
(správná varianta)
Flustrace ×
(chybná varianta)
Příklady použití
Po té neúspěšné zkoušce se přihlásil nepříjemný pocit frustrace.
Z toho, jak mi všichni hází klacky pod nohy, jsem už pěkně frustrovaná.
To mě neuvěřitelně štve, když někdo říká flustrace! Kudla v kapse se mi otvírá.