Povinná četba z per českých klasiků, které jste na střední neprávem křivdili

Když se řekne povinná četba, leckomu ještě v dospělosti naskočí kopřivka. Barbara Novotná se následujícími řádky pokusí čtenářům Czech tongue magazínu dokázat, že některé z knih nenáviděného školního kánonu opravdu stojí za to otevřít.


Ano, řada děl, která se ve školách řadí k povinné či doporučené četbě, jsou skutečně „za trest“, protože dospívajícím nepřináší nic zajímavého a na atraktivitě jim nepřidává ani archaický jazyk, z nějž bolí oči i hlava. Možná proto spousta z nás během středoškolských let věřila, že všechny knihy, které s nadšením v hlase doporučuje češtinářka, představují jen rafinovaný způsob mučení studentů.

(Nejen) následující díla jsou však důkazem toho, že ne vždy je tak zle.

Karel Čapek: Matka

Karel Čapek je jedním z vůbec nejslavnějších českých meziválečných autorů – vědí o něm i za hranicemi Československa (a to nejen kvůli často zmiňovanému autorství dnes mezinárodního slova robot). A svůj věhlas si každopádně zaslouží. Jeho díla totiž pracují s vysoce nadčasovými tématy, nejvíce ceněná jsou pro humanistické poselství, které na nás z každé knihy skutečně dýchá od začátku do konce. Mimochodem, na své si u Čapka přijdou také milovníci sci-fi (dnes bychom asi řekli apokalyptické sci-fi).

Já bych chtěla vyzdvihnout útlé drama Matka, jehož děj se točí okolo synů nadšeně narukujících do války. V popředí divadelní hry, která velmi svižně graduje, nechal Čapek stát (jak název napovídá) nešťastnou matku. Její hovory se zemřelými jímavě (a přesto bez patosu) odhalují děsivé pozadí myšlenky „boje za vlast“, ve které lidský život ztrácí jakoukoli hodnotu. Na Matku zkrátka nezapomenete – vyvolává mrazení v zádech úplně jiného kalibru než sebelepší severský thriller.

Jaroslav Havlíček: Neviditelný

Jaroslav Havlíček byl mistrem psychologické prózy. Ve svých knihách pozoruje lidskou duši bojující s těžkými životními okolnostmi, psychickou chorobou i morální slabostí. Jeho nejslavnějším dílem jsou pravděpodobně Petrolejové lampy, které proslavilo mrazivé filmové zpracování režiséra Juraje Herze s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích.

Román Neviditelný byl tak neprávem odsunut na druhou kolej (přestože i on se dočkal filmové podoby, alespoň té televizní, pod názvem Prokletí rodu Hajnů). Havlíček v něm sugestivně zobrazuje rodinu, jejíž členové se snaží dosáhnout na svou vysněnou podobu štěstí. Směřují však k pravému opaku, a to nejen kvůli „neviditelnému“ strýčkovi, ale především kvůli vlastnímu sobectví. Román, který by dnešní knižní marketing jistě zařadil mezi psychothrillery, nepodlehl zubu času z hlediska jazyka ani obsahu – stejně jako před téměř sto lety nás vede k reflexi vlastního chování vůči blízkým.

Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma

Křehká lovestory s morálním přesahem vyprávějící o lásce studenta a židovské dívky – tu u sebe mladík ukrývá během druhé světové války. Jan Otčenášek prostřednictvím postav apeluje na morální odvahu zdánlivě bezvýznamného jedince, která je ve svém důsledku silnější než jakákoli armáda.

Tato zdánlivě nenápadná, tenká novela s vámi emocionálně zatřese lépe než lecjaké současné literární pokusy o válečnou romantiku.

Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Od časů sametové revoluce stojí Milan Kundera na piedestalu (nejen) českého knižního trhu, stejně jako na seznamech povinné četby k maturitě. Pokud jste svou „zkouškou dospělosti“ prošli ještě za minulého režimu, možná jste se s jeho dílem úplně minuli – jako kritik režimu a emigrant patřil mezi zakázané autory. Během šedesátých let však stihly některé jeho knihy vyjít, a dokonce vstoupit do filmové podoby (třeba Žert s Josefem Somrem v hlavní roli nebo televizní Já, truchlivý bůh s bravurním Milošem Kopeckým).

Kunderovy knihy jsou výjimečné spojením hravé současné vztahové satiry či milostného dramatu a hlubokých, téměř existenciálních úvah, které si budete chtít zapamatovat. Důkazem je bezesporu román Nesnesitelná lehkost bytí, v němž paralelně sledujeme vývoj dvou partnerství. Kniha vás zaměstná myšlenkou na životní lehkost, která může paradoxně přinést duševní tíhu.

Tak co, zkusíte dát šanci nenáviděné povinné četbě? Mimochodem, i ve světové sekci školních seznamů se nachází plno jedinečných skvostů…

Barbara Novotná

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *