Když se řekne kat, většinu z nás hned napadne proslulý Jan Mydlář. Na následujících řádcích si posvítíme na román Josefa Svátka, který pojednává právě o něm.
Paměti kata Mydláře jsou románem o katovské rodině Mydlářů, která žila v 16. století v Praze na Starém Městě. Kniha zachycuje jednak příběhy odsouzenců, kteří byli sťati katovou rukou, ale jednak i důležité události té doby.
O střípky z četby románu o katu Mydlářovi se s námi podělila Marjuseka.
Jan Mydlář byl magistrem lékařství a pocházel z obyčejné měšťanské rodiny. V mládí se však nešťastně zamiloval do ženy, která otrávila svého manžela jedem. Ve snaze ji zachránit před popravou se stal katovým holomkem.
Kat a jeho holomci však byli považováni za lidi nečistého řemesla, a proto se Mydlář musel vzdát lékařské dráhy a zůstat u katovského řemesla nadobro. Jelikož byl i přes svůj odpor ke katovskému řemeslu šikovný a zdatný, po smrti svého mistra jej nahradil v katovně jako hlavní kat Starého Města.
V románu je popsáno mnoho událostí dané doby. Nejvýznamnější z nich je však jednoznačně ta, při níž byl kat Jan Mydlář nucen vykonat popravu 27 českých pánů po stavovském povstání, které vyvrcholilo bitvou na Bílé hoře.
Mydlářovo původní lékařské vzdělání se mu také hodilo při prodeji různých mastiček a léčiv proti bolestem a nemocem. Jelikož kati v té době znali lidské tělo nejlépe ze všech, lidé k nim chodili, když je sžíraly různé neduhy, pro pomoc. Jelikož však panovalo nařízení, že kdo se dotkne kata, stane se nečistým, návštěvy nemocných probíhaly v katovně tajně v noci.
Kniha popisuje také první pitvu v Praze, kterou provedl Ján Jesenský, a to za přítomnosti kata Jana Mydláře, jenž mu dodal tělo odsouzencovo k pitvě.
Autor popisuje v knize i významné kriminální případy té doby. Tím, který nejvíce otřese čtenářem, je přitom příběh, v němž jedné chudé rodině odjede syn na vojnu. Po čase se však vrátí, ale je tak proměněn, že ho jeho rodiče nepoznají. Rodiče jsou válkou a strádáním velmi ožebračení a zubožení, a když k nim přijde do chaloupky přespat neznámý voják s měšcem plným peněz, v chamtivosti jej zabijí a jeho mrtvolu schovají do hnojiště. Ráno je však navštíví jejich dcera, u které se voják předešlého dne zastavil – prozradil jí, že je jejím bratrem ztraceným ve válce a že má spoustu peněz a chce rodiče překvapit. Po zjištění, že zabitý voják byl jejich jediným synem, se otec oběsí a matka zešílí a je popravena.
Po smrti kata Jana Mydláře jej nahradí v jeho krvavé práci jeho syn Václav, který svou pílí a statečností bojuje proti předsudkům, jež panují vůči katovi a jeho rodině. Postupně se mu podaří, že se ho někteří významní představitelé dokonce i dotknou a nebudou kontakt s ním považovat nadále za nečistý.
Kniha popisuje i dobu švédského obléhání Prahy za dob třicetileté války, které se odehrálo roku 1648. Život občanů Prahy byl v té době značně omezen a kat Mydlář se vyznamenal mnohými hrdinnými činy. Čtenáře zajímajícího se o ekologii možná zaujme situace, kdy si občané Prahy stěžovali, že jim dochází hovězí maso ke konzumaci a musí jíst jenom lososy, kteří plavali ve Vltavě. V té době oplývaly české řeky hojností ryb, jelikož neexistovaly přehrady.
K povinnostem kata a jeho holomků také patřily pracovní cesty po vlastech českých. Do míst, kde bylo třeba vykonat popravu (a město nemělo vlastního kata), byl přizván kat staroměstský. Při jedné výpravě za popravou odsouzence se stalo, že kata a jeho holomky napadli lapkové, kteří sužovali okolí města. Kat a jeho holomci však nevědouce, o koho jde, bandu lapků zlikvidovali a poté i popravili na šibenici. Tímto činem si kat Mydlář získal sympatie občanů i radních a vydobyl si zásluhy za záchranu města. Tyto jeho udatné činy postupně změnily náhled lidu na jeho řemeslo a kat si vydobyl slávu a uznání pro sebe i své pokračovatele.
V románu se prolínají historické události s fikcí, kat Jan Mydlář a jeho syn Václav jsou však historicky doloženými postavami. Popravu 27 českých pánů skutečně vykonali a mnohé osobnosti zmíněné v knize také skutečně existovaly.