Univerbizace

Univerbizace je jedním z projevů takzvané jazykové ekonomie – tendence, která spočívá ve snahách o zestručnění a zjednodušení vyjadřovacích prostředků.


Konkrétně je v jazykovědě univerbizací míněn proces, při kterém vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné. Výsledek tohoto procesu je někdy označován jako univerbát či univerbizát.

Příklady univerbizace

Často spočívá univerbizace ve zpodstatnění přídavného jména, které plní v původním slovním spojení roli přívlastku. Ze spojení přídavného a podstatného jména se zkrátka odejme substantivum, zatímco adjektivum změní své zakončení. Např.:

  • panelový dům → panelák,
  • obchodní dům → obchoďák,
  • mobilní telefon → mobil,
  • zubní lékař → zubař.
Univerbizace
Univerbizace

Z původního slovního spojení se však může vypustit i podstatné jméno. Zbude pak zpodstatnělé přídavné jméno:

  • vysoká škola → vysoká,
  • vepřové maso → vepřové.

Dále může mít univerbizace i jiné podoby (např. jednoduché vypuštění přídavného jména, vznik složeniny či transformace slovního spojení ve zkratkové slovo):

  • jízdní kolo → kolo,
  • stará čeština → staročeština,
  • prolití krve → krveprolití,
  • Občanská demokratická strana → Ódéeska.

Termín univerbizace vznikl spojením dvou latinských slov: unus (= jeden) + verbum (= slovo). Opakem tohoto termínu je multiverbizace (vytvoření sousloví z jediného slova – např. navštívitvykonat návštěvu).

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *