Univerbizace je jedním z projevů takzvané jazykové ekonomie – tendence, která spočívá ve snahách o zestručnění a zjednodušení vyjadřovacích prostředků.
Konkrétně je v jazykovědě univerbizací míněn proces, při kterém vzniká z víceslovného pojmenování jednoslovné. Výsledek tohoto procesu je někdy označován jako univerbát či univerbizát.
Příklady univerbizace
Často spočívá univerbizace ve zpodstatnění přídavného jména, které plní v původním slovním spojení roli přívlastku. Ze spojení přídavného a podstatného jména se zkrátka odejme substantivum, zatímco adjektivum změní své zakončení. Např.:
- panelový dům → panelák,
- obchodní dům → obchoďák,
- mobilní telefon → mobil,
- zubní lékař → zubař.
Z původního slovního spojení se však může vypustit i podstatné jméno. Zbude pak zpodstatnělé přídavné jméno:
- vysoká škola → vysoká,
- vepřové maso → vepřové.
Dále může mít univerbizace i jiné podoby (např. jednoduché vypuštění přídavného jména, vznik složeniny či transformace slovního spojení ve zkratkové slovo):
- jízdní kolo → kolo,
- stará čeština → staročeština,
- prolití krve → krveprolití,
- Občanská demokratická strana → Ódéeska.
Termín univerbizace vznikl spojením dvou latinských slov: unus (= jeden) + verbum (= slovo). Opakem tohoto termínu je multiverbizace (vytvoření sousloví z jediného slova – např. navštívit → vykonat návštěvu).