Jak oslovovat aneb pane Novák, nebo pane Nováku?

Víte, jak správně v češtině oslovovat své komunikační partnery? Začali byste seriózní dopis slovy „Vážený pane Nováku“, nebo „Vážený pane Novák“? A co třeba při telefonování? Řekli byste do sluchátka „pane inženýre“, nebo spíš „pane inženýr“?


Ať už jde o dopis, telefonát, nebo hovor tváří v tvář, vždy je třeba mít na zřeteli jediné pravidlo – v rámci komunikace v českém jazyce se oslovujeme 5. pádem (vokativem). Správně je tedy „pane Nováku“, nikoliv „pane Novák“.

Oslovení: Vážený pane Nováku vs. Vážený pane Novák

Oslovujeme se v češtině „Vážený pane Nováku“, nebo „Vážený pane Novák“?

Oslovení 1. pádem („pane Dvořák“) do spisovné češtiny nepatří. Přípustné je pouze v neoficiálních situacích a navíc je třeba počítat s tím, že se jedná o tvar stylově příznakový. Pokud tak chceme, aby byl náš jazykový projev kultivovaný a spisovný, měli bychom oslovovat výhradně 5. pádem.

Podle Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český AV ČR je dokonce oslovení prvním pádem považováno za „projev nezdvořilosti, značné neformálnosti a nepřiměřené familiarity“.

Co se týče interpunkce, oslovení (v 5. pádě) se v češtině odděluje od ostatního textu čárkami (např.: „to jste mi, pane kolego, udělal radost“).


Pane Nováku

(správná varianta)

Pane Novák ×

(nespisovná varianta)


Příklady použití

Když o tom, pane Ovčáčku, nic nevíte, měl byste raději mlčet.

Mohl byste mi, pane inženýre, poradit?


Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *