Nablízku, nebo na blízku?


Své rodině i přátelům by měl být člověk neustále nablízku. Anebo spíš na blízku? Víte, jestli se tenhle výraz píše s mezerou, nebo jako jedno slovo dohromady?



Pro odpověď nahlédněme do některého z výkladových slovníků češtiny. Třeba v takovém Slovníku spisovné češtiny slovo nablízku skutečně najdeme – jako příslovce, které se tedy samozřejmě píše bez mezery. Jako význam je zde uvedeno „v blízkosti“ či „blízko“.

Nablízku je totiž takzvaná příslovečná spřežka. Jedná se o slovo, které vzniklo spojením předložky na a příslovce blízko. Tyto dva výrazy zkrátka v češtině tak často stávaly vedle sebe, až splynuly v jedno plnohodnotné slovo. Podobně jako třeba slova zapotřebí či dopodrobna.

Nablízku 

(správná varianta)

Na blízku ×

(chybná varianta)

Pro zajímavost ještě uveďme, že dříve se vedle příslovce nablízku používalo i ekvivalentní slovo nablízce. Našli bychom jej třeba v díle Karla Jaromíra Erbena. Dnes už jde ale o archaismus, který v současném jazyce nepoužíváme.


Příklady použití

Když teta onemocněla, chtěla jsem jí být nablízku.

Zbyněk je neustále nablízku své rodině a přátelům.


Být někomu nablízku

Milované osobě bychom měli být vždy nablízku.

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *