Nablízku, nebo na blízku?

Své rodině i přátelům by měl být člověk neustále nablízku. Anebo spíš na blízku? Víte, jestli se tenhle výraz píše s mezerou, nebo jako jedno slovo dohromady?


Pro odpověď nahlédněme do některého z výkladových slovníků češtiny. Třeba v takovém Slovníku spisovné češtiny slovo nablízku skutečně najdeme – jako příslovce, které se tedy samozřejmě píše bez mezery. Jako význam je zde uvedeno „v blízkosti“ či „blízko“.

Být někomu nablízku

Milované osobě bychom měli být vždy nablízku.

Nablízku je totiž takzvaná příslovečná spřežka. Jedná se o slovo, které vzniklo spojením předložky na a příslovce blízko. Tyto dva výrazy zkrátka v češtině tak často stávaly vedle sebe, až splynuly v jedno plnohodnotné slovo. Podobně jako třeba slova zapotřebí či dopodrobna.

Nablízku 

(správná varianta)


Na blízku ×

(chybná varianta)

Pro zajímavost ještě uveďme, že dříve se vedle příslovce nablízku používalo i ekvivalentní slovo nablízce. Našli bychom jej třeba v díle Karla Jaromíra Erbena. Dnes už jde ale o archaismus, který v současném jazyce nepoužíváme.


Příklady použití

Když teta onemocněla, chtěla jsem jí být nablízku.

Zbyněk je neustále nablízku své rodině a přátelům.


Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *