Máme v češtině tu kedlubnu, nebo ten kedluben?

Máte jasno v tom, jak se jmenuje tento druh zeleniny? Máme v našem mateřském jazyce kedlubnu (v ženském rodě), anebo kedluben (v rodě mužském neživotném)?


Ačkoliv se zmíněná otázka může stát předmětem vášnivých debat, sporů či hádek, odpověď na ni je jednoduchá. V češtině jsou možné obě varianty. Spisovný je zkrátka ten kedlubenta kedlubna.


Používat tedy bez obav můžeme oba tvary – ani jeden z nich není chybný. Pokud bychom se ale přece jen chtěli pro jednu z variant nějak racionálně rozhodnout, můžeme se podívat do jazykového korpusu (rozsáhlé databáze jazykových projevů). V něm pak zjistíme, že daleko častěji mluvčí/pisatelé češtiny používají variantu kedlubna, tedy ženský rod. Přesná data najdete na následujících grafech:

Kedluben, nebo kedlubna?

Kedluben, nebo kedlubna? Podle jazykového korpusu se v češtině častěji používá varianta v ženském rodě. (Zdroj: syd.korpus.cz)

Kedluben

(mužský rod – správná varianta)

Kedlubna

(ženský rod – správná a častěji používaná varianta)

Kedlubna

Na tomto obrázku můžete vidět kedlubnu i kedluben.


Příklady použití

Babička pěstuje ředkvičky a kedlubny.

K svačině jsem si dala rohlík, papriku a kedluben.

Kedlubna je odrůda brukve zelné s kulovitě zdužnatělou stonkovou hlízou.


Poznámka na závěr: slovo, kterým se zde zabýváme, může v češtině označovat i jeden český lidový tanec. Tomu se říká výhradně kedluben (mužský rod).

Pošlete tento příspěvek dál! ↓

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *